Svoboda neexistuje, leda v meditaci

Snad žádný český básník posledních padesáti let neprožíval svět tak intenzivně a v tak širokém záběru jako Ivan Diviš, žádný tak vášnivě nečelil jeho křečím a obludnostem. Jeho poezie je leckdy strhující, ale málokdy příjemná. Valí se na čtenáře jako mocný proud dramatických obrazů a vypjatých citů, zneklidňuje, burcuje a provokuje. Zdrojem její energie se často stává bezmezný vztek. Ten jistě patřil k básníkovu temperamentu, ale zároveň přiměřeně vyjadřoval ducha doby.