Dva tóny, které patří k sobě

V případě Portishead beze zbytku platí rčení, že není tvorby bez bolesti. Nejenže hudba bristolského tria sama o sobě vyjadřuje křehkost a úzkost ze života v moderní metropoli, znamením skladatelských obtíží je fakt, že za dvacet dva let existence natočili pouhá tři alba. Zatímco pro jiné kapely je nahrávání desek spontánní proces, Portishead se dokážou na celé dny zaseknout v debatách, „zda mít mezeru mezi skladbami tři, nebo čtyři sekundy“, jak přiznávají v letitém televizním dokumentu Welcome to Portishead z roku 1998. Hudba je pro ně posedlost.