Zaviberuj mi!

Viber, program pro chytré mobilní telefony umožňující zdarma volat a psát zprávy, začátkem letošního května používalo už dvě stě milionů uživatelů na celém světě. Prolomením této hranice se zařadil po bok svých největších konkurentů, především programu Skype, vlastněného společností Microsoft, nebo WhatsApp, populární aplikace pro psaní zpráv. Za firmou Viber Media přitom nestojí kreativní duch kalifornského Silicon Valley. Sídlí na Kypru, programátory má v Izraeli i běloruském Minsku. Sebevědomě ale ukazuje, jak si to s mobilním voláním do budoucna představuje.

Z počítače do telefonů

Stejně jako jeho konkurenti pracuje program Viber na principu internetové telefonie označované jako VoIP. K telefonování a posílání zpráv tedy používá přenos dat internetem, nikoli klasickou GSM síť pro hlasové volání. Hovor ani zpráva díky tomu nic nestojí (pokud si v případě mobilních telefonů odmyslíme poplatek operátorovi za mobilní připojení), podmínkou však je, že stejný program má i člověk, s nímž chcete komunikovat. Nejznámějším příkladem této technologie je Skype, který začínal jako program pro klasické počítače. Se sluchátky a mikrofonem jste s ním mohli zadarmo volat známým na druhém konci planety.

Zlomem pro technologii VoIP bylo rozšíření internetového připojení v mobilních telefonech. Skype reagoval vytvořením speciální aplikace. Přidaly se další programy s různými funkcemi, většina se nicméně soustředila jen na psaní zpráv. Všechny pojí podobný princip: Musíte si zaregistrovat zvláštní účet a totéž musí udělat také lidé, na něž se chcete obracet. Je nutné si pamatovat přihlašovací údaje. Komunikovat můžete pouze s tím, o kom víte, že program vlastní a používá, a obvykle navíc musíte mít dotyčného v seznamu kontaktů.

Společnost Viber Media vstoupila do povědomí v roce 2011 se snahou internetovou telefonii zjednodušit a přiblížit uživatelům. Rozhodla se svoji aplikaci maximálně integrovat do systému telefonu, napříč platformami. Viber vypadá a ovládá se podobně jako základní aplikace pro volání, která je v telefonu od výrobce. Když si jej nainstalujete a spustíte, sváže se přímo s vaším telefonním číslem (žádné zvláštní účty nejsou třeba) a nahraje si váš telefonní seznam. Když v něm najde někoho, kdo už program rovněž používá, označí ho. Pokud si Viber nainstaluje někdo z vašich kontaktů, program vám to oznámí. Aplikaci jde stáhnout do chytrých telefonů s běžnými operačními systémy.

Samotné volání je snadné. Máte-li připojení k mobilnímu internetu nebo wi-fi (a váš protějšek také), hovor automaticky proběhne zdarma, přes internet. Pokud volaný na síti není, Viber hovor nespojí (což je jistá komplikace) a můžete mu zkusit zavolat klasicky, přes hlasovou GSM síť.

Viber tedy ještě má co zlepšovat, sázka na integraci se mu ale vyplácí. Uživatelé chtějí mít aplikaci stále aktivní a co nejčastěji ji používat, což jí pomáhá rychle se šířit. Nová telefonní čísla se dokonce již vyplatí zkusit nejdříve zavolat přes Viber – pokud je program i na druhé straně, telefon to pozná a hovor spojí. Na oslavu překročení mety dvou set milionů uživatelů vstoupil dokonce Viber také tam, kde dosud vládl Skype: nabídl aplikace pro klasické počítače. Zavolat i psát tak můžete z počítače na mobil a obráceně.

Potíže v obchodních centrech

O tom, kdo ovládne trh, však zdaleka není rozhodnuto. „Skype má za sebou obrovskou tradici a podporu Microsoftu, s voláním přes internet koketuje i Facebook. Až velcí hráči přijdou na ten správný způsob, jak internetovou telefonii využít, hravě překonají samostatně bojující WhatsApp, Viber a podobné služby,“myslí si Filip Kůžel, šéfredaktor odborného serveru MobilMania.cz. Aby se internetová telefonie dostala i k tomu nejposlednějšímu uživateli jako životaschopná alternativa ke klasickému volání, bude muset integrace ještě pokročit, možná až na úroveň samotných výrobců, kteří by programy mohli integrovat do svých telefonů. Uživatel by ideálně ani neměl poznat, zda zrovna volá přes internet, nebo GSM síť.

Je tu ovšem řada technických překážek. Technologie VoIP závisí na rychlém internetovém připojení, jež zdaleka není dostupné všude. Abyste volajícího dobře slyšeli, je zapotřebí aspoň tzv. 3G síť, ideální je samozřejmě být v době hovoru na wi-fi. V Česku je kvalitní 3G spojení zatím ve větších městech, na venkov a výlety se Viber moc nehodí. Kvalita hovoru s pomalejším připojením rapidně klesá, někdy slyšíte jen polovinu toho, co volaný říká (třeba je-li jeden z vás v přeplněném obchodním centru). Viber tedy u nás zatím volání přes mobilní sítě nenahradí, spíš z vašeho mobilu dělá levnou „vysílačku“ pro případ, že je zrovna po ruce kvalitní wi-fi. Malou náplastí je tlačítko „přesměrovat na GSM“, jež hovor přesune na klasickou síť, pokud už ho připojení k internetu „neutáhne“.

Zatím není jasné, jak se k šíření technologie, kterou se Viberu daří popularizovat, v Česku postaví mobilní operátoři. Nedávnou cenovou revoluci podle expertů nevyprovokovala, za tu vděčíme spíše nástupu levnějších virtuálních operátorů. Internetové telefonii může pomoci nástup nové generace rychlých mobilních sítí LTE (viz Respekt 23/2013), na ten si však ještě několik let počkáme.