Zbraně z 3D tiskárny

Během druhé světové války se v Americe začala vyrábět malá, jednoranná pistole s označením FP-45 Liberator (osvoboditel). Úhledně zabalená v krabičce s deseti náboji a jednoduchým obrázkovým návodem k použití byla masově shazována nad okupovanými oblastmi s tím, že když ji někdo najde, může se z něj stát partyzánský bojovník. Historicky není tato zbraň ceněna ani tak pro svůj úspěch v boji, ale hlavně pro psychologický účinek na vojáky nepřítele. V polovině letošního roku oživil název i legendu partyzánské pistolky Cody Wilson, pětadvacetiletý student práv z amerického Texasu. Z jednoranné plastové pistole Liberator, kterou vytiskl prakticky kompletně na 3D tiskárně, vystřelil ostrý náboj, což se předtím nikomu nepodařilo.

Deset hlavní do kapsy

Trojrozměrná tiskárna vypouští z trysek místo barvy roztavený plast. Postupně a vytrvale jej kupí vrstvu po vrstvě na sebe, až vznikne prostorový plastový předmět, který s větší či menší přesností, to podle kvality tiskárny, napodobí 3D model vytvořený v počítači. Tímto způsobem se dá vyrobit ledasco, od obrouček na brýle přes prototypy výrobků až po zdravotní pomůcky. Doposud se ale věřilo, že celou zbraň na 3D tiskárně vytisknout nelze. Především kvůli materiálu, který není dostatečně pevný na to, aby snesl tlak a rázy vznikající při střelbě.

Cody, který se považuje za přísného liberála, to však dokázal. Součástky (15 ze 16 je jich plastových, úderník zůstal kovový) tiskl na drahé a přesné průmyslové tiskárně značky Stratasys, jako materiál použil kvalitní ABS plast. Tiskárna v tiskovém prostoru stabilně udržuje vysokou teplotu, která přispívá k dalšímu zpevnění materiálu. Cody tak mohl vytisknout i hlaveň, součástku tlakem nejvíce namáhanou. Při testech snesla několik výstřelů malé pistolové munice, při užití většího kalibru už ale tlak nevydržela. Pistole je ovšem vymyšlena tak, aby bylo možné hlaveň rychle vyměnit. Do kapsy si jich tak střelec může vytisknout třeba deset. Přesnost výstřelu je mizerná, trefit člověka zblízka ale nejspíš možné je. Munici na 3D tiskárně zatím tisknout nelze.

Společnost Defense Distributed, kterou Cody Wilson založil, není v návrhu plastových zbraní žádným začátečníkem. Plány pistole vyvěsila na internet, kde je přidala do balíčku s dalšími 3D modely zbraňových součástí, jež už vytvořila a testovala v minulosti. Je tu k nalezení třeba dolní část útočné pušky AR-15, která jako pro střelbu kritická součástka podléhá přísné regulaci. Zbylé části stavebnicové pušky už však kontrole nepodléhají a dají se v USA běžně koupit i po internetu, takže Cody tu vlastně nabízí návod na výrobu klíčové součástky nebezpečné zbraně. Doplňují jej zásobníky do útočných pušek na 30 nábojů (legislativa v USA nedávno v reakci na střelbu na školách zpřísnila prodej zásobníků s kapacitou nad deset nábojů) nebo tlumič hluku výstřelu (u nás kupříkladu k sehnání pouze na výjimku Policie ČR).

Rentgenem zbraň neprojde

Někoho Codyho pistole děsí, jiní se jí spíše smějí. Nikdo ale zatím přesně netuší, jak se možnosti 3D tisku zbraní vyvinou a zda bude možné jej nějak kontrolovat. Firma Stratasys svou tiskárnu Codymu odebrala, jakmile zjistila, k čemu ji používá. A americké úřady přikázaly společnosti Defense Distributed, aby modely ze svých stránek odstranila, přestože má Cody platnou licenci pro výrobu a prodej zbrojních součástek. Plány si ale mezitím našly cestu do různých zákoutí internetu a stáhlo si je na 100 tisíc lidí.

Codyho tiskárna by se v internetové aukci dala koupit zhruba za 8000 dolarů (150 000 korun), pistoli ale lze vyrobit i levněji. David Miklas ze společnosti DO-IT, s. r. o., která v ČR propaguje technologii 3D tisku, se domnívá, že podobnou pistoli by dokázala vytvořit i jistá, podstatně levnější domácí tiskárna z jejich nabídky. Využívá materiály s podobnou pevností, které by podle jeho odhadu měly vydržet něco okolo deseti výstřelů.

V zahraničí ani v České republice se kvůli pistolce žádné omezování 3D tisku nechystá a odborníci na bezpečnost se plastových zbraní zatím nebojí. Ivan Chludil, redaktor Střelecké revue, považuje Liberator za nebezpečný spíše pro střelce samotného. Kvalitnější zbraň, která navíc vydrží větší množství výstřelů, podle něj z odřezků oceli zvládne sestrojit každý zdatný učeň v zámečnické dílně. „Je to otázka asi dvaceti pracovních hodin a nákladů v řádech stovek korun. Stačí se podívat na sbírky kriminalistického ústavu nebo Muzea Policie ČR, kde je takových samo domo vyrobených pistolí celá sbírka,“ říká. Dodává, že dnešní letištní rentgeny dokážou zachytit i zbraň, která by byla z plastu kompletně celá, stačí, že šmouha na displeji vypadá podezřele.

Rovněž nezávislý bezpečnostní expert Lukáš Visingr je přesvědčen, že tisknout si doma pistole nemá smysl, nadchne to leda „rebely z principu“. Obstarat si klasickou, mnohem kvalitnější zbraň je snazší a levnější. Na internetu navíc visí plány třeba na smrtelně jedovaté plyny i bomby, kterým se Codyho plastová pistole svou nebezpečností zdaleka neblíží.