Lepit díry, nebo přepsat ústavu?

Český model růstu, kdy transformující se ekonomiku táhly zahraniční investice, se blíží svým limitům. Další růst produktivity se už neobejde bez fungujícího státu, schopného podporovat vzdělanost a inovace ve stabilním podnikatelském prostředí. Takže v dalších letech již nebude jedno, co dělají politici. Nestabilita a zkorumpovanost se tak stávají opravdovou hrozbou pro český ekonomický rozvoj.

Indikátorem rostoucí nervozity ekonomů jsou též úvahy o radikálních změnách základních politických pravidel. Člen Národní ekonomické rady vládyPavel Kohout přišel s projektem nové ústavy, který navrhuje zavedení většinového volebního systému s prezidentskými prvky amerického střihu. Finančník Karel Janeček zase přišel s originálním většinovým modelem voleb se dvěma pozitivními a jedním negativním hlasem, od kterého si slibuje posílení odpovědnosti politiků.

Radikální návrhy ekonomů kontrastují se strategií z jiných koutů občanské společnosti. Sdružení Rekonstrukce státu vsadilo naopak na systematické odstraňování největších děr, které vytvářejí a chrání korupční politiku. Identifikovalo devět chybějících zákonů, od anonymních akcií přes financování politických stran až po zákon o státní službě, a snaží se vytvořit tlak na jejich změnu. Ačkoli oba přístupy nejsou a priori neslučitelné, přesto je důležitá otázka, která z nabízených strategií má větší šance na zlepšení. Ekonomický i politický výzkum si podobné otázky kladl, takže se máme z čeho poučit.