Probouzím se okolo páté ráno, ačkoli bych mohla ještě půl hodiny spát. Jsem nervózní. Dnes mě čeká operace. Avšak nikoli jako pacienta, ale za operačním stolem v pozici druhého asistenta. Studuji třetí ročník medicíny a v rámci stáží na chirurgii máme možnost vyzkoušet si, jaké to je asistovat u operace, držet háky a pomáhat s některými snazšími úkony. Snídám. Před sebou velký šálek černého čaje a krajíc chleba s marmeládou. Nemám příliš chuť, ale náš učitel nám několikrát kladl na srdce, že nejdůležitější je pořádně se najíst. Raději si přidávám půlku dalšího krajíce.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
Arthur C. Brooks, The Atlantic•20. 11. 2024