Žiju, a tak nemlčím

Ta fotografie z brněnských ulic měla tak akční atmosféru, že ji deníky loni po Vánocích zařadily na titulní strany. Advokátka Klára Samková v odhodlaném rozmachu kráčí se svým klientem Tomiem Okamurou k Ústavnímu soudu podat stížnost s ambicí odsunout prezidentské volby a změnit jejich pravidla. Posunout volbu se nakonec nepodařilo a Češi už tento pátek zamíří k urnám. Ústavní soud však neodmítl stížnost na neregulérnost volby a bude se jejími argumenty zabývat v nejbližších dnech. To odhodlání v černých očích drobné tmavovlásky (která sama na prezidentku zkoušela kandidovat) připomínalo pohled pistolníka Chrise ze Sedmi statečných. Ve tváři Kláry Samkové ho lze rozpoznat dost často: tato střelkyně vstupuje do veřejného prostoru s odvahou i drzostí, které v tomto kraji rozhodně nejsou běžné.

Proti bulvarizaci

Dveře bytu v pražské čtvrti Letná otvírá Klára Samková v teplákách a šedé domácí mikině. Současný manžel, sportovní novinář Pavel Skramlík, uděluje Kláře Samkové instrukce, ať nezapomene do hráškové polévky při ohřívání přilít trochu mléka, a mizí do práce. „Vaření nesnáším, a když už se do něj pustím, dcera se mě vždy ptá, kolik odstínů černé plánuju tentokrát,“ říká advokátka.

V předsíni na zdi visí její velká fotka v póze modelky od fotografa zdejších celebrit Jadrana Šetlíka. Před pár lety, když zhubla téměř o padesát kilogramů a změnila se z obézní paní v pohlednou ženu, mu zavolala, že by od něj chtěla nafotit. „Co tomu říkáte, dobrý, ne?“ kývne k podobence. Do své advokátní kanceláře dnes nejde, vyjádření pro soud bude za chvíli dopisovat z domova. Zatím alespoň u kuchyňského stolu při řeči nůžkami likviduje větvičky z vánoční výzdoby a vydloubává zbytky vosku ze svícnů. „Tu ústavní stížnost jsem byla připravena dát sama za sebe, ale moje postavení by bylo podstatně obtížnější než Tomia Okamury,“ říká.