Tomáš Martinec odstoupil z postu šéfa protikorupční policie, tajemství kolem jeho sporu s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou ale dál zůstává. Především stále nevíme to nejdůležitější: jde o věcný spor, nebo o vyřizování účtů, v němž obě strany tají informace, protože se přitom rozdávaly rány pod pás? A použil tyto metody Martinec, Bradáčová, nebo oba?
Ach, ta pověst
Jedno je jisté, Tomáš Martinec zatím tahá za kratší stranu pomyslného provazu. Pravdou je, že útvar, kterému dva roky šéfoval, dosahoval velice dobrých výsledků. Z jednotky, jež byla roky podezřelá, že spíš než vyšetřování zločinů je jejím úkolem dodávat politikům informace, se pod Martincovým vedením stal poměrně důvěryhodný sbor.
Jenže Martinec přesto nemá mezi státními zástupci tu nejlepší pověst, byl náměstkem v protikorupční jednotce v roce 2007, kdy se pod koberec zametla trestní oznámení na řadu „kmotrů“, kdy se liknavě a jen naoko vyšetřovala možná korupce v pronájmu stíhaček Gripen nebo krádež Mostecké uhelné jejími manažery.
Lenka Bradáčová je naopak vnímána už léta jako vzor poctivého státního zástupce. Jenže zásluhy mohou hrát v rozlousknutí sporu význam pouze tehdy, pokud jde mezi Bradáčovou a Martincem o věcnou při, jak konečně dosáhnout v odhalování velkých ekonomických kauz podstatnějších úspěchů, než je jen pár mediálně vděčných, ovšem většinou ve slepé uličce končících „zahájení vyšetřování“.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu