Ve srovnání s obdobím před rokem či dvěma, ale i ve srovnání s tím, co se dělo počátkem jara na Kypru, to vypadá, že v eurozóně zavládl jakýsi klid. Především pak na finančních trzích, přesněji řečeno na těch trzích, které jsou vlády zvyklé využívat k financování svých rozpočtových potřeb.
Ještě loni na jaře tu byly seriózní úvahy o odchodu Řecka z eurozóny a rizikové prémie u španělských dluhopisů se zdály neúnosné. Investiční fondy z Japonska, Číny a Ameriky začaly houfně opouštět Evropu. A ještě před pár týdny se leckdo děsil toho, že očesání vkladatelů na Kypru způsobí úprk nepojištěných (ale možná též pojištěných) bankovních vkladatelů z jihu Evropy na sever. Leckdo se také důvodně obával, že se Kypr může přesunout do ruské sféry vlivu či se stát další roznětkou geopolitické nestability na Blízkém východě.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
Arthur C. Brooks, The Atlantic•20. 11. 2024