Editorial: Co si počít s historií

Reakce na oznámení skonu Margaret Thatcherové měly hodně odstínů. Našli se lidé, kteří zprávu oslavovali, jiní truchlili, další vzdávali hold. Jinou odezvu informace vyvolala ve Velké Británii, Jižní Africe či v Česku.

Média i odborníci její éru a styl politiky rozebírali do nejmenších detailů a většina dospěla k závěru, že jen málo z toho, co dělala, by si mohl dnes nějaký politik dovolit. V mnoha ohledech prostě byla příliš tvrdá a nekompromisní. Někdy jí to pomohlo, někdy naopak. Nejedno britské médium dodalo, že to, o co marně usilovala silou, pak díky taktičtějšímu přístupu prosadil zejména Tony Blair. Například snížení zhoubného vlivu odborů (nesrovnávat s pozicí těch českých, která je zatím o mnoho slabší). Příběh Thatcherové přináší rubrika Téma a autorem je Jiří Sobota, komentář jí věnuje také Fareed Zakaria.

Nedávná historie je předmětem vášnivých debat i v Česku. Spory o výklad totality vyústily v převrat v Ústavu pro studium totalitních režimů, kdy rada nedávno zvolená levicovým Senátem odvolala ředitele Daniela Hermana. Chyba se stala už na začátku, kdy pravice ústav prosazovala bez jakékoli větší debaty, takže se levice vylekala, že ústav bude pracovat proti ní. Když teď získala možnost odplaty, nadšeně si užívá dobytou kótu.

Rozpory jsou tak zásadní, že to může ústav zcela paralyzovat. To by byla škoda, protože poznávání minulosti je pro každou společnost cenné. V čísle najdete dva materiály k tomuto tématu. Rozhovor s novým radním ÚSTR Michalem Uhlem a pak esej předního historika Viléma Prečana. Jeho text je důležitým příspěvkem do zjitřené debaty. Mimo jiné píše: „Podle mého názoru není nutné vymýšlet pro ústav rozšiřování programu o zkoumání dalších oblastí života společnosti, jako jsou dějiny každodennosti a sociální dějiny. Ústav tady není od toho, aby se pokoušel dělat to, o čem se úspěšně bádá jinde. (…) To, zda vládla až do listopadu 1989 stejná totalita jako v padesátých letech, jak se měnily represivní metody vlády nedemokratického režimu, ukáže konkrétní zkoumání pracovníků ústavu, a v tom by měli mít svobodu bádání se vším, co k tomu patří.“ Více na str. 70–71.

Závěrem dobrá zpráva: Respekt získal hned pět nominací (Silvie Lauder, Jan Macháček, Ondřej Kundra, a Hana Čápová dokonce dvě) na Novinářskou cenu. Další dvě nominace má bloger na Respekt.cz Matěj Hollan.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, 

inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery