Mlčení

Když před dvaceti lety spatřil světlo světa projekt kuponové privatizace, nastal v nejedné české rodině neklid. Zúčastnit se té divné hry, nebo ne? Tehdy na začátku byl málokdo přesvědčený, že Klausovo rozdávání majetku může přinést profit a jedna z hlavních etap českého přechodu od komunismu ke kapitalismu málem proběhla za naprostého nezájmu veřejnosti. Pak se ale objevil na scéně Viktor Kožený, nabídl každému držiteli kuponové knížky za jeho budoucí akcie deset tisíc korun a nečekaná reklama udělala z kuponové privatizace celonárodní záležitost.

Od letošního ledna běží další vládní projekt, který ke svému úspěchu potřebuje co nejvyšší účast obyvatelstva, ale na svého „Viktora Koženého“, jenž by přitáhl pozornost, stále jen čeká. Penzijní reforma – neboť o ní je řeč – vázne na naprostém nezájmu lidí. Během prvního půl roku se očekával půlmilion účastníků a v poločase je to pouze něco přes dvacet tisíc lidí. To může znamenat vážný problém.

Nejistá doba

Penzijní reforma je klasický příklad přenošené agendy, kde všichni cítí únavu, sotva se o ní začne mluvit. Vzhledem k nezadržitelnému demografickému vývoji a neochotě otevřít stát velkému počtu přistěhovalců je už dlouhé roky zřejmé, že státem financované důchody nelze do budoucna udržet na dnešní výši. Minimálně patnáct let se proto politici radí co s tím. Založili k tomu i nadstranickou expertní komisi, na politické rovině se však debata pokaždé zvrhla víc do ideologie než racionálních argumentů.

ČSSD se teď sice tváří, že současná vláda prosadila kdovíjak radikální koncept, pravda je ale taková, že i schválená „pravicová“ varianta šla cestou těžkých kompromisů. Na rozdíl od Slovenska před osmi lety zvolil Nečasův kabinet pro zásadní druhý pilíř – v němž by si lidé měli přesměrovat část svých povinných odvodů na důchody ze státního systému na soukromé fondy – jen dobrovolnou účast. Převést si přitom mohou pouze dvě procenta z celkem dvaceti osmi dnes odváděných z platu na státní penzi. (Slováci převáděli devět, pak to snížili na čtyři.) Ekonomové proto upozorňují, že schválená varianta na řešení problému klesajících penzí nebude stačit, opozice však chce i tohle málo zrušit, protože jí přesun peněz od státu do privátních fondů vadí z principu: o lidi se podle ČSSD má ve stáří postarat stát.