Dopisy

ZEMANOVA ŠANCE

RESPEKT 11/2013

Miloš Zeman považuje podstatnou část českých médií za jeden ze tří ostrovů negativní deviace. Předpokládám, že slůvko deviace M. Zeman nepoužil proto, že si o novinářích myslí, že jsou úchylní. Troufnu si tvrdit, že souslovím negativní deviace chtěl posluchačům sdělit, že se část novinářů nežádoucím způsobem odklání od profesionální etické normy, kterou by se měli řídit. Snad nebudu považován za rýpala, když v duchu lékařského poznání dodám, že za ostrov negativní deviace lze považovat i podstatnou část každodenních konzumentů alkoholu a silné kuřáky.

Samozřejmě, ne každý novinář dělá své profesi čest, ale to samé platí pro politiky, policisty, soudce, státní zástupce, úředníky, zastupitele, starosty či hejtmany, a proto i je mohl v rámci vyváženosti M. Zeman označit za ostrov negativní deviace, nebo měl do detailu rozkrýt, co si pod pojmem kmotrovské mafie, kterou též společně s fašistickými bojůvkami označil za ostrov negativní deviace, máme představit.

Nemohu se s jeho nevyváženým atakem novinářů ztotožnit, neboť bychom se přes všechny jejich chyby nikdy nedozvěděli, kdo, kde, kdy a o kolik okrádá tento stát, protože soudci, policisté a státní zástupci jsou vázáni mlčením a politici, zastupitelé, starostové, hejtmani a úředníci o zlodějinách mluví jen tehdy, pokud mohou ukázat na své politické soupeře nebo si postěžovat, že je někdo chce politicky zničit.

František Štván

KOMFORT JMÉNEM HOREČKA

RESPEKT 9/2013

Rád bych navázal na uvedený článek. Paní doktorka mluví o novém pohledu na profesi (horečku považuje za fyziologický boj organismu proti infekci, věnuje se také homeopatii a celostní medicíně). Patřím ke generaci lékařů, která promovala v padesátých letech, kdy lékařská fakulta nebyla ještě zasažena novým politickým systémem a jeho vlivem na výuku – to nastalo až později.

Naši učitelé byli významnými osobnostmi nejen v medicíně a jejich výuka a stáže u nich na klinikách byly vynikajícími zážitky profesionálními, filozofickými a etickými. Byli jsme už tehdy seznamováni s pohledem na nemocného v duchu: stůně celý člověk. Například prof. Štefl to ve svých přednáškách zdůrazňoval: „Všechny děje v našem těle jsou úzce spjaty dohromady. Plyne to z pravidla, že člověk je daleko více než pouhý součet jeho ústrojů.“ V tomto duchu jsme byli vedeni a sám jsem takto během své profesionální činnosti jak doma, tak v zahraničí postupoval.

Rovněž léčba horečnatých stavů byla často probírána – farmakolog prof. Štefl na přednáškách zdůrazňoval význam horečnaté reakce organismu při boji s infekcí: „Necháme horečku pěkně stoupnout a jen tehdy, když přesáhne 39–40 stupňů, ji tlumíme tabletkou acetylsalicylové kyseliny,“ říkal. Nevím, v které době se od těchto medicínských postupů ustoupilo. Někteří kolegové uvádějí jako důvod proniknutí tržního hospodářství do medicíny. Paní doktorka se vydala na dobrou cestu. V současné době se celostní medicíně a tzv. preventivní medicíně v zahraničí věnuje zvýšená pozornost například v Rakousku a v Německu.

MUDr. Jiří Pospíšil, CSc.,

emeritní ordinář a pedagog Gynekologicko-porodnické kliniky MU Brno

OPRAVA

V článku Adieu největšího bojovníka (Respekt 10/2013) jsme napsali, že na začátku svého prezidentství žádal Václav Klaus ČTK o odvolání hradního zpravodaje a agentura mu vyhověla. Ve skutečnosti se ale ČTK tlaku postavila a zpravodaje neodvolala. Muž, který se tehdy Klausovi znelíbil, Jan Vavrušák, byl sice krátce po hradní stížnosti vybrán jako zpravodaj do Varšavy, ČTK však zdržela skoro o rok jeho odjezd právě proto, aby bylo zřejmé, že se nepodvoluje politickému tlaku. Za nepřesnost se omlouváme.