Dopisy

ZABLOKOVANÝ KOUKAL

RESPEKT 5/2013

Po přečtení článku bych rád uvedl fakta, která přiblíží obsah článku skutečnosti. Můj nástup do Rakouska byl vlastně pokračováním téměř 20letých vztahů s Vídní. Letité přátelství s vídeňskými starosty mi otevřelo všechny potřebné dveře. Přijížděl jsem do Vídně vyzbrojen letitými vztahy v rakouské politice. Moje agrément proběhlo během 11 dní, byť normálně se tento čas měří až v měsících. Málokdo nastupuje do Rakouska s takovým náskokem. Hovoří-li někdo o handicapech a neznalosti němčiny při mém nástupu, dělá to ve zlém úmyslu. Tak jak rozebírám informace v článku, myslím, že jsem velice dobře schopen identifikovat zdroj informací pana redaktora. Navíc si myslím, že to umí většina pracovníků ministerstva zahraničí (MZV). 

K mému vztahu k ministerstvu zahraničí je třeba říci hned v úvodu, že pro zakládajícího člena ODS je to složité a vůbec ne přátelské prostředí. Mojí prioritou byla práce, která vyžadovala i komentář k transformacím na MZV, a já přiznávám, že jsem měl plno připomínek. Není pravda, že jsem nespolupracoval na některých akcích MZV. Naopak, není na světě ambasáda kromě Bruselu, která by měla více návštěv z oficiálních kruhů Česka včetně MZV, a mnohé byly právě díky vztahům, které jsem měl já osobně na obou stranách.

Kdybych měl uvést dvě témata, která při každé návštěvě, každém setkání rakouských a českých politiků za přítomnosti médií zaznějí, tak je to Temelín a Benešovy dekrety. Moje fyzikální vzdělání bylo samozřejmě v Rakousku výhodou. Pohled pana ministra především na začátku mého působení byl však jiný. K benešovskému tématu je třeba si uvědomit, že i pro další státy, jako jsou Slovensko či Maďarsko, je Edvard Beneš jedním z hlavních tvůrců části jejich dnešních hranic. V posledních maďarských volbách byl návrat k Velkému Maďarsku opravdové téma vítězů. Že to není téma minulosti, se ukázalo i v našich prezidentských volbách. Po šesti letech v Rakousku vím, že se pan ministr „neubreptnul“. A nezmění to ani desítky článků a interview a snaha i mých dobrých známých, kteří se pokouší si to z paměti vymazat. Je trestuhodné, jak chabě byl na tuto otázku volební tým pana ministra připraven. Je asi jasné, že stojím na druhé straně. Pro mne je Edvard Beneš významná politická osobnost, která se zasloužila o existenci Československa, potažmo Česka.

To, co je ale v našich vztazích (s prezidentem) podstatné, je, že pro mě je svoboda jedince, demokracie a tržní hospodářství základ mého politického světa, a tady stojím s Václavem Klausem na stejné lodi a podpořím ho i ve zmíněné knihovně. Pro přesnost, nebudu tam mít židli ani pracovní poměr.

Úvahy o mém dalším působení na dnešním ministerstvu byly tedy spíše mediální. S jistotou jsem si nechtěl sednout do diplomatické čekárny. Výsledků za dobu mého angažmá v Rakousku je určitě dost a já se tomu budu věnovat v obsáhlejší publikaci.

Jan Koukal

Odpověď společnosti Sklostroj Turnov na tvrzení týkající se jejích vztahů s Českou exportní bankou, uveřejněná v článku Jaroslava Spurného „Pro koho pracuje BIS“ v týdeníku Respekt 15. října 2012:

Není pravda, že by Česká exportní banka vyváděla přes společnost Sklostroj Turnov peníze do daňových rájů. Naopak příjmy českého státu z projektů Sklostroje dosáhly řádu miliard korun. Česká exportní banka nikdy neposkytla Sklostroji Turnov žádný úvěr. Vývozními úvěry České exportní banky financují zahraniční dovozci (zákazníci Sklostroje) objemné a finančně náročné zakázky na dodávku sklářského zařízení či celých sklářských provozů, které tito dovozci nejsou schopni financovat z vlastních prostředků. Smluvními stranami smluv o vývozním úvěru jsou Česká exportní banka a na druhé straně vždy přímo zahraniční dovozce (zákazník Sklostroje), který je v postavení dlužníka. Peníze z úvěru tak čerpá vždy pouze zahraniční dovozce, a to za podmínek specifikovaných ve smlouvě mezi Českou exportní bankou a tímto dlužníkem. Rizika související s poskytnutím úvěru vyhodnocuje a podmínky úvěrové smlouvy stanoví výhradně Česká exportní banka.

Není také pravda, že by Sklostroj Turnov byl Českou exportní bankou nezákonně zvýhodňován. Celkový podíl úvěrů poskytnutých různým dovozcům na zboží či služby poskytované Sklostrojem Turnov za celou dobu spolupráce zahraničních zákazníků Sklostroje a ČEB, tedy v letech 2005–2011, činí jen asi pět procent z celkového objemu úvěrových smluv podepsaných ČEB v tomto období. Objem finančních prostředků tak jednoznačně odpovídá reputaci Sklostroje Turnov, který je světovým lídrem na trhu výrobních linek na obalové sklo a jehož projekty, které byly prozatím vždy řádně dokončeny, se těší důvěře českých a zahraničních komer­čních bank, včetně České exportní banky.