Václav Klaus opouští po deseti letech Pražský hrad. V jeho případě neříkejme, že si tato příležitost zaslouží malý politický nekrolog. Klausovy politické nekrology už se totiž v minulosti psaly vícekrát a vždycky měly kontraproduktivní účinek. Bojovník Klaus povstal s novou motivací a energií z pomyslného smetiště dějin. A to si nepřejme.
Takže nikoli nekrolog, ale drobná rekapitulace. Odchází prezident pracovitý, sportovní, pilný a činorodý. Zkušenost s ním nám však potvrzuje – pokud jsme to ještě nevěděli –, že ani tělocvik, ani pracovitost a píle (ač jsou ve výchově ceněny) nejsou dobré vlastnosti samy o sobě. Jde totiž pouze o to, k čemu se pracovitost a píle využívají.
↓ INZERCE
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
Arthur C. Brooks, The Atlantic•20. 11. 2024