Ponížení a naštvaní

Novinář Aris Hadžigeorgiu se ocitl na dlažbě. Půl roku pracoval pro jeden z levicových deníků zadarmo, před pár týdny ale deník stejně skončil. „Nevím, jak to zvládnu,“ říká o své budoucnosti. Spoléhá se na pomoc přátel a široké rodiny, prozatím se mu podařilo vyjednat alespoň snížení nájmu v jeho aténském bytě.

Jeho příběh, jímž začíná v magazínu The New York Times velká reportáž o upadajícím Řecku, je jeden z mnoha. Země prochází už několik let recesí, která nemá v dějinách EU obdoby, nezaměstnanost stoupla na 21 procent, města se vyklidňují, protože lidé se vracejí ke skromnému životu na vesnicích nebo emigrují do zahraničí. A jedna z předních řeckých bankéřek, jejíž jméno reportér NYTna její žádost nezveřejnil, říká, že skutečný obraz se ukáže, až lidem dojdou úspory. „Koncem roku 2012 bude Řecko jinou zemí, uvidíme opravdovou bídu.“

Na první pohled by se mohlo zdát, že evropští politikové se opět slitovali nad nešťastným státem hroutícím se pod horou dluhů. Počátkem minulého týdne členové eurozóny schválili Řecku další půjčku 130 miliard eur a současně víceméně přinutili soukromé věřitele (většinou evropské banky a pojišťovny), aby souhlasili se ztrátou téměř 75 procent ze 100 miliard, jež jim měli Řekové splatit. Řecká vláda i parlament na oplátku schválily další tvrdá úsporná opatření, která by měla – pod přísným dohledem Evropy –…