Editorial: Putinovo Rusko

Vladimir Putin vlastně nikdy neodešel, přesto všichni napjatě očekávají jeho návrat. Už se odpočítávají dny, kdy bude s největší pravděpodobností znovu zvolen (po pauze v čele ruské vlády) vládcem Kremlu.

I když tato část tajenky se zdá být dopředu rozluštěna, zůstává stále nezodpovězeno, jak se bude chovat, až na prezidentské křeslo dosedne. Sice víme, jak se choval v minulosti. Tedy že je to populistický autoritář, který k dosažení svých cílů udělá cokoli (ať už jde o likvidování nezávislých médií, útoky na menší národy či zavírání oponentů do vězení a psychiatrických léčeben). Jenže zatímco se vrací na ten samý stolec, míří do čela trochu jiné země.

Ruská společnost vykazuje emancipaci, jež tu předtím nebyla. Desetitisíce lidí na náměstích a čím dál hlasitější elita, která má k Putinovi výhrady. V jiných zemích by to možná takový rozruch nevyvolalo, ale Rusové na to nejsou zvyklí. Je to podobné, jako když najednou někdo zvolá: „Král je nahý“ a všichni si uvědomí, že je to pravda. Lidé zjišťují, že nejsou s vývojem ve své zemi spokojení, ba co víc, že s tímto pocitem nejsou sami. Kritických hlasů tak stále přibývá.

Autoritářský vůdce to nyní nepochybně bude mít těžší. Minimálně si bude muset dávat pozor na sílu, která se může kdykoli ozvat ještě hlasitěji. Jak se tedy po svém pravděpodobném zvolení ke kritikům zachová? Bude se jim snažit pomstít? Ještě více utáhne šrouby, aby nezávislé myšlení bolelo? Nebo jim naopak nabídne nějaké ústupky? A kam se bude snažit směrovat celou zemi? Uvidíme.

I když dnes už nemáme Rusko hned za hranicemi, pořád platí, že události v této zemi musíme sledovat zvláště obezřetně. Kolega Tomáš Sacher se proto spolu s Karlem Cudlínem vydal do Ruska, aby přivezli aktuální obraz této velké země. Výsledek najdete na str. 52.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery