Sen o levných olivách
Evropa už se tak neděsí, řecký problém však nemá dobré řešení
Před Vánoci zásobila Evropská centrální banka bankovní sektor eurozóny masivní injekcí likvidity ve výši téměř 500 miliard eur (tzv. LTRO). Další podobná hotovostní vzpruha přijde na řadu nyní během února. A výsledek? Náklady na dluhové financování pro Španělsko a Itálii, dva velké a klíčové státy Evropské unie, začaly konečně klesat.
Dost možná se jednalo o osudový moment. Eurozóna si po několikaletém váhání konečně dokázala naordinovat účinnou první pomoc, jež zabrala a která může lídrům poskytnout pár let času na nalezení smysluplného a důvěryhodného institucionálního řešení krize společné měny.
To je dobrá zpráva pro eurozónu i Evropu, pro její jakousi silnou většinu, ne tak dobrá zpráva pro Řecko a Portugalsko, o kterém se moc (a poněkud nespravedlivě) nemluví. Stále více to totiž vypadá, že na severu Evropy sílí hlasy, které navrhují hodit Řecko přes palubu a z eurozóny ho vyhnat. Důvodem je patrně představa, že případná řecká nákaza už se nebude šířit tak, jak se EU obávala před rokem či dvěma.
Příliš velký dluh
Řecké vyhlídky bohužel nejsou moc příznivé bez ohledu na to, jestli země zůstane v eurozóně, nebo plně zbankrotuje (jednostranně vypoví státní závazky v plné výši). Tamější hospodářství již čtyři roky prudce klesá a tento trend další rozpočtové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu