0:00
0:00
Společnost12. 2. 20128 minut

Zprávy o zbitých Češích

Zprávy o pobodaných a zbitých Češích se množí. Ale často nejsou, čím se zdají být.

Astronaut

Zvěstí o tom, jak Romové tyranizují majoritu, přibývá. Jako by Česko postihla pandemie. Jenže řada těchto kauz je buď úplně vymyšlená, nebo alespoň falešně interpretovaná. Místní politici z nich mají prospěch. Zavděčí se voličům a snáze prosadí své zájmy.

↓ INZERCE

 

Zbili ho, Billyho

Pět dní po silvestrovské noci Varnsdorf zabouřil. Televize Nova totiž odvysílala zprávu, že Romové na Silvestra napadli bílého muže i s jeho rodiči. Ve Varnsdorfu hned začala příprava na demonstraci. Vedení města se snažilo chladit horké hlavy. Místostarosta a šéf městské policie Karel Dubský (ODS) varoval: Útok, kvůli kterému chcete jít do ulic, se zřejmě vůbec nestal. Muž totiž tvrdil, že ho Romové napadli poblíž ubytovny Sport, ale tam má město kamery a dotyčný se na záznamech celou noc vůbec nevyskytuje. Svolavatelé demonstrace opáčili, že je vlastně jedno, jestli se přepadení stalo nebo bylo smyšlené. „Je řada jiných důvodů, proč vyjít do ulic,“ dal se v tisku slyšet jeden z nich, Petr Heinrich. V polovině ledna se na varnsdorfském náměstí sešlo k protestu proti „cikánské zvůli“ několik setlidí.  

Iracionalita takového přístupu zarazí. Nasvědčuje tomu, že Česko zachvátila úplně jiná nemoc než množící se romské útoky. Majorita se semkla proti menšině a zprávy o falešných útocích se množí. Šiřitelé si od toho slibují vlnu solidarity nebo únik z vlastních potíží. Tak se nedávno na chvíli stal téměř národním hrdinoumuž, který v pražském metru obtěžoval a urážel romské ženy, a když za to dostal pár facek, vymyslel si zbití od „romských kapsářů“. Vlnu emocí vyvolal i člověk,kterého našli s bodnutím v břiše na toaletě restaurace v České Lípě a policistům řekl, ho bodli dva Romové za to, že jim nechtěl dát padesátikorunu. Pozdější zpráva o tom, že se nakonec policistům přiznal ke lži (bodl se sám a historku o romském násilí si vymyslel ve snaze vyhnout se trestu za neplacení výživného), zabírala ovšem v novinách mnohem menší a nenápadnější místo než původní falešná zpráva o Romech-zločincích.

Boom romských zpráv

Zvýšený zájem veřejnosti o romská témata, především taková, která odpovídají stereotypu – Romové ohrožují své spořádané okolí–, kopírují také média. S nebývalým nasazením a vážností se vrhají i na události, které si zaslouží spíš jen zmínku v místní černé kronice. Klíčová slova „Rom“, „sociální dávky“ a „napadl“ jsou jednoduše v kurzu.

Jak jinak si vysvětlit, že nepřitažlivě komplikovaná a vlastně banální hádka spojená se strkanicí přilákala do odlehlých Albrechtic v Jizerských horách štáby celostátních televizí a reportéry snad všech médií. „Romové napadli místostarostku kvůli penězům,“ hlásaly titulky. Příběh v médiích byl jednoznačný: Agresivní romštírodiče dali facku zástupkyni obce, protože jim nechtěla dát šedesát tisíc korun poslaných ze sociálkyjejich nesvéprávné dceři, kterou přitomodložili do ústavu a vzpomněli si na ni až ve chvíli, kdy se dozvěděli o tučné sumě na jejím účtu. A teď realita. Dcera nežila trvale v ústavu, jen se několik měsíců léčila se schizofrenií na psychiatrii. Facka byla důsledkem nedorozumění, rodiče si mylně mysleli, že místostarostka coby opatrovnice jejich dcery dostává peníze, které před nimi tají. Ta je nedokázala přesvědčit, že jim nelže. Policie zpočátku váhala, zda je incident tak vážný, aby si zasloužil trestní stíhání. Prostě – nebýt romského původu jedné strany, těžko si představit, že by se tato marginální událost objevila v půlstránkových zprávách celostátních deníků.

„Mám pocit, že se v posledních měsících vracíme někam do devadesátých let minulého století,“ říká ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček. „Tehdy se hojně psalo o Romech jako o pachatelích trestných činů. Pak se prostředí kultivovalo, etnikum se uvádělo zřídka. Dnes to podle zpráv v médiích vypadá, jako by republiku zaplavily násilnosti páchané Romy. Já si ale myslím, že kdybychom měli statistiku, ukázala by, že k žádnému dramatickému růstu ve skutečnosti nedošlo.“ Šimáček má za to, že trestné činy menšiny vůči majoritě se prostě dostaly do kurzu. Mimo jiné proto, že veřejnost takové zprávy chce. „Řada lidí má existenční problémy a jejich vztah k těm na okraji se vyhrocuje: Jsou to paraziti, kteří žijí z dávek,“ vysvětluje. Navíc romská ghetta se skutečně rozrůstají a spolu s tím sílí i pocit ohrožení lidí, kteří žijí v jejich okolí.

Šéfredaktor zpravodajství ČT Petr Mrzena se do obšírnější debaty na téma boomu majority, ohrožované Romy, na televizních obrazovkách pouštět nechce, nemá prý k tomu potřebná data. „Žádnou statistiku si nevedu,“ říká. „Tahle témata se ve zpravodajství pochopitelně objevují, ale neumím říci, zda více, nebo méně než třeba před pěti lety.“ Bez přípravy se nechce bavit ani o tom, zda „facka místostarostce“ patří do celostátního zpravodajství. „Musel bych se na to znovu podívat,“ sděluje. „Pak bych třeba našel důvod, proč tam ta zpráva patřila.“ Členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Kateřina Kalistová souhlasí s tím, že problém soužití většiny s menšinou se na obrazovkách objevuje častěji. „Je to žhavé téma,“ říká. „Baví se o něm politici, zpravodajství kopíruje to, co je ve společnosti aktuální.“ Množí se také počet stížností na podobu konkrétních zpráv, jež rada dostává. Zatím ale žádné pochybení nezjistila, zásada, že slovo dostaly všechny dotčené strany, byla podle Kalistové vždy dodržena a etikou se rada nezabývá.

Politikům se to hodí

Stěžejní roli v tom, jak bude ten či onen kriminální čin interpretován, mají lokální politici. Právě na nich do značné míry záleží, zda dostane etnickou nálepku. Ukázkovou kauzou je v této souvislosti bitka, ke které došlo loni v létě v Rumburku. To, jak byla popsána, odstartovalo nepokoje ve Šluknovském výběžku. Jejím hlavním vykladačem byl rumburský starosta a senátor Jaroslav Sykáček (ČSSD).

„Romové v noci zbili mladíky vracející se z narozenin. Útočníci byli ve velké přesile,“ zněla jedna z prvních zpráv. Média přejímala popis události tak, jak jim ho nastínil starosta Sykáček: ozbrojená přesila Romů se vrhla pro nic za nic na bílé hochy. Jenže policejní vyšetřování směřuje k tomu, že rvačka měla jiné příčiny. Jak napsal server Aktuálně.cz, šlo o bitku dvou místních kriminálních part. Nestřetly se zdaleka poprvé, také během noci před rvačkou se několikrát potkaly a vzájemně provokovaly. Rvačka byla vyrovnaná, z každé party se pralo čtyři až pět lidí. Až na jednoho všechny účastníky rvačky, Romy či bílé, policie už předtím znala kvůli krádežím či dealování drog.

Zpráva o romské přesile, která zbila bílé, zapůsobila v létě jako rozbuška. Brzy poté musely kordony speciálních jednotek zastavovat stovky rozběsněných lidí, jež táhly na dům jednoho z Romů, který se rvačky účastnil.

Nabízí se hned dvě otázky. Skutečně starosta, jenž šéfuje městské policii a s místním vedením té státní se schází každý týden, netušil, co se oné noci doopravdy stalo? A pokud ano, proč to vykládal jako etnický konflikt? „Dnes mám podobné informace, o jakých mluvíte. Mohlo se jednat o nějaký nepovedený obchod s nelegálním zbožím, který mohl přerůst v tento konflikt,“ říká starosta Sykáček, ale dál trvá na svém: „Na věci to nic nemění. Pravdou je, že početnější skupina Romů napadla skupinu majority.“ Nad tím, že jeho falešný výklad rozpoutal vlnu protiromských demonstrací na Šluknovsku, při nichž rozběsněný dav obléhal romská ghetta a v agresi jim musely bránit stovky těžkooděnců, mává starosta Sykáček rukou: „Byla to jenom otázka času. Kdyby nepokoje nevyvolala tahle událost, vyvolalo by je něco jiného.“

Zároveň má starostovo chování logiku, Sykáček se chystá obhajovat senátorské křeslo a není sám, kdo se z nepřátelských nálad vůči menšině snaží vytěžit politický kapitál. Protiromské demonstrace se po té první v Rumburku přesunuly do Varns­dorfu. Kromě dvou romských ubytoven za to může fakt, že na tom měl zájem krajský radní Petr Jakubec (ČSSD). Jeho strana je tu v opozici a kritika „neschopné“ radnice, která zní z ulic, se jí hodí. Zvláště před blížícími se krajskými volbami dávají sociální demokraté na severu najevo, že nenávisti lidí k Romům rozumějí. A mohou jim ukázat výsledky, k nimž jim právě dav v ulicích pomohl. Rumburský starosta Sykáček se chlubí, že Šluknovsko je jediný region, kde v poslední době neubyl ani jeden policista. Daří se prosazovat změnu rozpočtového určení daní, která bude výhodná pro menší města. Starosta vypočítává, co dalšího by s lidmi v ulicích chtěl prosadit: přísnější režim pro odběr kovů. A možnost, aby obec po třech přestupcích mohla kohokoli vykázat ze svého středu. 


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].