Vlaky v sukni

Dveře vyhřátého kupé v předním voze na lince Praha–Žilina jsou označeny cedulkou „Dámský oddíl“ a obrázkem panenky. Uvnitř sedí čtyři starší ženy a nesměle vyhlížející mladík. Při dotazu, zda vědí, že se právě ocitli na sedadlech vyhrazených pro něžnější polovinu lidstva, vytřeští mladý muž poplašeně oči a dámy nechápavě kroutí hlavami. Testovací fáze nového projektu na zdejší železnici, kupé jen pro ženy, právě začíná.

Jak na konkurenci

„Co si budeme povídat, když nám loni vstoupil na trh nový konkurent, začali jsme přemýšlet, co můžeme nabídnout našim zákazníkům navíc,“ říká Jarmila Němečková, koordinátorka projektu Českých drah na kupé jen pro ženy, k počátku myšlenky. Podnik prý v reakci na RegioJet Radima Jančury zvažoval například speciální oddíly pro lidi se psy nebo multimediální koutky pro teenagery, nakonec ale volba padla na finančně nejméně náročnou variantu, po níž prý navíc volali průvodčí i cestující.

Může to sice působit bizarně, výhradně dámské oddíly ale nejsou českým tratím zas až tak cizí. Byly tu už za socialismu. Nicméně tehdy šlo jen o lůžkové spoje. Začátkem letošního roku však dráhy na tratě nasadily běžná denní sedadla, na která mají přednostní právo – nikoli ale výhradní – ženy. A byť jde jen o jedno šestimístné kupé na celý vlak, média opanovala vzrušená debata, jak Českem brázdí výhradně ženské vagony známé z muslimských zemí, kam mají muži zakázaný vstup. Český model přitom zůstane tomuto příkladu daleko vzdálen. Dámy v ženském kupé budou moci požádat muže, aby odešel, a v případě jeho nelibosti zavolat průvodčího. Pokud však ženám přítomnost zástupce druhého pohlaví nebude vadit, bude moci v ženském kupé vesele cestovat dál.

Konkrétní údaje, jak volání po ženských kupé v Česku vypadalo a kolik žen se jich dožadovalo, České dráhy nemají. Slovy Jarmily Němečkové jich však bylo „hodně“ – „přinejmenším desítky žádostí“ přímo u průvodčích nebo v písemných podnětech cestujících. „Inspirovali jsme se v Rakousku, kde Österreichische Bundesbahnen (ÖBB) podobnou službu nabízejí už patnáct let,“ vysvětluje pak tiskový mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.

Rakušané zavedli ženská kupé na podnět zákaznic a podle Evy Ruttensteinerové z ÖBB jsou „stále obsazená“. Důvodem zájmu Rakušanek nebyla nabízející se kriminalita – tedy to, že by se ženy ve vlacích častěji než na pevné půdě stávaly terčem obtěžování či násilných útoků. „Bezpečnost ženských cestujících byla až na druhém místě. Prvotní motiv byl, že nám zákaznice říkaly, že je jim prostě nepříjemné zejména v nočních spojích cestovat ve společnosti mužů. Proto jsme zavedli ženská kupé, přes den i v noci,“ dodává mluvčí.

Posílení bezpečnosti není na prvním místě ani u Českých drah. Přesné statistiky kriminálních činů ve vlacích policie neeviduje a dráhy nemají žádnou zpětnou vazbu o rozměru násilí na trati, tedy ani o jeho případném nárůstu. I tady je proto hlavním důvodem zavedení novinky posílení obecnějšího pocitu klidu mezi ženskými cestujícími. „Ženy navíc bývají při cestování méně pozorné a mohou třeba omylem přejet zastávku. Průvodčí, kterému je ženské kupé blízko, jim tedy může snáz poradit, kde mají vystoupit, pomoci s taškami a podobně,“ doplňuje zdůvodnění Šťáhlavský.

Zatím se najdou dámské oddíly na třicítce vlaků, hlavně těch mířících v brzkých a pozdních hodinách na Slovensko, do Německa a Rakouska, a pokud o ně bude zájem, měly by se od června stát pevnou součástí asi devadesáti linek, tedy necelé pětiny všech spojů.

Copak ženy nekradou?

V Evropě je experiment Českých drah svým způsobem raritou – kromě zmiňovaných rakouských drah v žádné jiné zemi dámské oddíly mimo noční spoje nejezdí. U konkurence, Radima Jančury z RegioJetu, vyvolává nápad pobavený úsměv. „Přijde mi to naprosto ztřeštěné. To budeme nabízet speciální kupé i pro muže lehčí než sedmdesát kilo?“ Podobná kupé prý jeho společnost nechystá. „Snažíme se zajistit bezpečnost a pocit komfortu cestujícím spíše tím, že do soupravy nasazujeme minimálně jednoho zaměstnance na jeden vagon,“ říká podnikatel.

U sdružení bojujících za práva žen vyvolal nápad na ženská kupé smíšené reakce. „Nevítám je, ale ani nezatracuji,“ hodnotí nápad projektová manažerka Gender Studies Jitka Kolářová. „Nepochybně jsou situace, kdy mohou pomoci zamezit násilí na ženách,“ pokračuje Kolářová, „ale máme si z toho vzít závěr, že muži jsou a priori nebezpeční a ženy vás nemohou okrást?“