Druhý po Shakespearovi

Už za viktoriánských časů se tvrdilo, že Charles Dickens dokáže přivést literaturu i do vykřičených a nebezpečných míst, do nichž se neodvážili ani prodavači švestkového pudingu. Dnes je kanonickým autorem, jehož díla definují žánr klasického románu. V souvislosti s únorovými oslavami 200. výročí jeho narození se proto nelze zdržet superlativů. Celá Británie je na nohou.

Oslav výročí „národního spisovatele“, „druhého nejvýznamnějšího po Shakespearovi“ se účastnila královská rodina, pulty knihkupectví zavalila vydání nových biografií, média ovládly diskuse o Dickensově sociální empatii i rozporuplném vztahu k ženám, a to nejen ve smyslu literárním (často je vykresluje jako zlostné potvory). Probíral se například jeho milostný vztah s herečkou Ellen Ternanovou, kvůli které opustil svou ženu, s níž měl deset dětí. Televize BBC už před Vánoci připravila ve skvělém třídílném zpracování jedno z jeho vrcholných děl – Nadějné vyhlídky, a do konce roku bychom měli spatřit i novou filmovou adaptaci románu Oliver Twist.

Charles Dickens se zkrátka už za svého života stal literární i společenskou celebritou. Ve své tvorbě dokázal spojit realismus s jistou dávkou fantastična. Uměl napsat silnou postavu zasazenou do srozumitelného prostředí, stejně…