Boxer, brouk

Menší česká knihkupectví na své pulty ještě nestačila zařadit román londýnského rodáka Neda Beaumana (26) Boxer, brouk a ze zámoří už přichází zpráva, že za něj autor obdržel Goldbergovu cenu. Tu udílí etablovaná americká nadace spisovateli zpracovávajícímu látku s židovskou tematikou. Je to odvážné rozhodnutí: tohle dílo se na historii Židů ve 20. století dívá úhlem pohledu na hranici společenské přijatelnosti.

Kevina Brooma zvráceně přitahují památky na nacistickou éru, k nimž přistupuje jako k relikviím. I obyčejná dýka příslušníka SS v něm vyvolává extatický stav, jejž označuje jako „zvláštní, povznášející, je to jako zjevení“. Broom pracuje pro movitějšího sběratele se stejnou úchylkou. Díky němu se ocitne ve smrtelně nebezpečném příběhu, v němž mají důležitou roli brouci se svastikou na krovkách, britští fašisté, eugenika, trpasličí boxer, potlačovaná homosexualita, Anglie 30. let a v neposlední řadě vzácná choroba trimetylaminurie, jež se vyznačuje nesnesitelným tělesným zápachem.

Beaumanova kniha nemá ani jednu sympatickou, natož kladnou postavu. Co se týče Židů, ten nejdůležitější z celého románu je odpudivý alkoholik nepřirozené tělesné konstituce a nevyrovnaného duševního stavu. Z takového popkulturního koktejlu vzniklo cosi mezi špionážním thrillerem, historickou detektivkou, spikleneckým pamfletem, memoáry vyšinutého vědce, groteskou a pornem pro náročné. Je to jako návštěva obludária, v němž žádná obsese není tabu. Koketerie s nacismem je tu předkládána jako nevázaná hra, jež se odehrává v uzavřeném světě bizarní lidské imaginace.

Proč takhle ztřeštěnou knihu ocenila Gold-bergova nadace? Nejspíš proto, že se dá interpretovat jako výmluvný satirický pohled na meziválečnou britskou smetánku, která nástup nacismu k moci vnímala stejně naivně. Jako hru se slovy a symboly, jež nemá šanci opustit prostor představivosti. To je docela neotřelý pohled. Na druhou stranu je zjevné, že autorova sonda do světa fetišistů nacistické estetiky bude mít pro řadu čtenářů nestravitelný chuťový ocas. Tento koníček totiž očividně fascinuje i samotného Neda Beaumana. Jinak by se tak rozkošnicky na desítkách stran nepitval v každém detailu a těžko by také své jméno v knize propůjčil ústřednímu zlosynovi, který k nacismu přistupuje jako k té nejprodejnější kuriozitě, s jakou se dá obchodovat.

Ned Beauman: Boxer, brouk

Přeložili David Záleský a Markéta Záleská, Odeon, 240 stran