Rok protestů
Až dosud se zdálo, že na demonstrace a protesty jsou Češi spíše líní. Minulý rok přinesl změnu. Zjara se konal univerzitní Týden neklidu. Ulice Prahy zaplnilo deset tisíc studentů a akademiků, které sjednotil strach o nezávislost univerzit. Bouřili se proti vysokoškolským reformám z dílny později vyměněného ministra Josefa Dobeše. Hned poté odbory a levicové iniciativy přivedly na pražské Václavské náměstí 100 tisíc lidí. Tentokrát se protestovalo proti vládním reformám. Na konci roku se zase v krajích zvedla vlna odporu proti nově ustaveným rudo-oranžovým koalicím. Poprvé od roku 1989 se taky populární písničkáři pustili do skládání protestsongů, za což sklízeli ohlas především na sociálních sítích.
Policie a justice sepřestaly bát moci
Policisté zatkli přímo na ulici hejtmana, poslance a vlivného člena ČSSD Davida Ratha se sedmimilionovým úplatkem v krabici od vína v ruce. A nešlo o ojedinělý případ. Policisté začali stíhat exministryni obrany a vládní poslankyni Vlastu Parkanovou (TOP 09) kvůli předraženému nákupu vojenských letounů CASA. Poslance Víta Bártu (VV) a Jaroslava Škárku zase soud nepravomocně potrestal za uplácení a podvod. Policisté i státní zástupci mluví o „změně atmosféry“, kdy mají volnou ruku ve vyšetřování politicky citlivých případů. Poslanci si zase odhlasovali zrušení doživotní imunity, která je chránila před spravedlností.
Komunisté na vzestupu
Komunistům celý rok rostly preference a po úspěchu v krajských volbách i sebevědomí. V Ústeckém kraji se stal hejtmanem předlistopadový aparátčík Oldřich Bubeníček. V sousedním Karlovarském kraji se krajský náměstek a volební lídr tamní KSČMJaroslav Borka začal zajímat o to, jak se na školách učí o minulosti. Přišel s požadavkem, aby na besedy o komunismu byli do škol zváni i mluvčí, „kteří prožívali tehdejší dobu pozitivně“. Sociální demokraté zase poprvé veřejně vyhlásili, že jsou na celostátní úrovni připraveni sestavit jednobarevnou menšinovou vládu opírající se o tichou podporu komunistů.
Církevní restituce
Po 20 letech debat a neúspěšných pokusů získaly církve náhradu za majetek v hodnotě 59 miliard korun, o který je připravil komunistický režim. Zároveň s tím začala tzv. odluka církve od státu – plánovaná už za první republiky, ale nikdy nenaplněná. Po přechodném období sedmnácti let získají církve finanční a tím i faktickou nezávislost na státu. Slibují ji využít na rozvoj charity a vlastního školství.
Média naprotiromské vlně
Jak se ukázalo, v Česku je velmi snadné vyvolat masovou protiromskou nenávist na základě neověřených zpráv, které ochotně šíří bez bližšího zkoumání i velká zpravodajská média. Břeclav zažila týden protiromských shromáždění poté, co tam bílý mládenec oznámil, že ho krutě zbila parta Romů. Vyšetřování pak odhalilo, že útok si mladý muž vymyslel. V menším zažila nepokoje na základě falešného obviňování Romů i další města. Nejvíc se na protiromské vlně vezou internetová média podléhající kouzlu snadno měřitelné četnosti kliknutí a početné účasti v diskusích.
Spotřebitelům roste sebevědomí
Co se ještě před několika lety zdálo naprosto nemožné, se stalo skutečností. Stovky spotřebitelů začaly soudní cestou banky tlačit k tomu, aby jim přestaly účtovat poplatky za vedení účtů – v sousedním Německu prohlášené za nezákonné. Některé bankovní domy začaly v reakci na to nabízet klientům zrušení poplatků, jiné stále odolávají. Rozhodující bude soud o oprávněnost poplatků účtovaných Komerční bankou, do kterého se pustila spotřebitelská organizace dTEST. Podobný spor vedl k plošnému zrušení poplatků právě v sousedním Německu.
Okresní přebor
V kinech zabodoval film Okresní přebor. Ukázalo se, že i v tuzemských poměrech může vzniknout komedie, která je lidová, ale nikoli podbízivá, má úspěch u diváků (400 tisíc v kinech) a to vše navíc v produkci komerční televize. Jak ale tvůrci dodávají, chce to vytrvalost a schopnost do posledního dechu obhajovat své pojetí filmu.
Kam a s kým dál?
Premiér Petr Nečas odmítl připojit Česko k tzv. evropské fiskální smlouvě o rozpočtové odpovědnosti, protože – jak řekl – smlouva vede směrem k evropské federaci. Svým prohlášením odstartoval celý rok trvající debatu o tom, kam se má země vydat, když ne do hlavního evropského jádra. Odpověď zatím nemáme, je ale jasné, že důvěra Čechů v EU klesla na historické minimum, jak odhalily průzkumy. Vláda také jasně řekla, že se nehodlá podílet na pomoci těm státům EU, které se ocitly v problémech.
Rodinné stříbro Temelín
I přes celosvětový odklon od jaderné energetiky se země zase o krok přiblížila k mnohamiliardové dostavbě Jaderné elektrárny Temelín. Zatím se zdá, že o zakázku budou soutěžit jen dvě firmy: americký Westinghouse a ruský MIR.1200. Politici také poprvé přiznali, že riziková a předražením hrozící dostavba jaderné elektrárny nepovede ke snížení cen elektřiny a provoz elektrárny bude možná potřeba dotovat.
2012: svět pokračuje
I přes obavy mnohých opírající se o prognózy tzv. mayského kalendáře se nakonec nepotvrdilo, že by měl s koncem minulého roku skončit i celý svět. Podle všeho se zdá, že svět dále pokračuje. Podle některých analytiků mayského kalendáře ovšem nemělo dojít ke konci světa, ale k jakési velké „transformaci vědomí“, která může být zpočátku i velmi nenápadná. K transformaci podle jiných vybízejí také hospodářské a politické krize zmítající v posledních letech světem.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].