My, spokojení voliči

Parlamentní volby jsou daleko, ale i tak stranické preference a z nich vycházející volební model leccos naznačují. Dá se z něj například vyčíst, jak veřejnost reaguje na kroky vlády a chování opozice. Výzkumy, zdá se, přinášejí překvapivou informaci – voliči jsou víceméně spokojení.

Pokud máte chuť autora výše uvedených řádek praštit klackem, tak se podívejte na následující čísla. Podle volebního modelu od CVVM se už více než rok drží ODS kolem 23 %, ČSSD má zhruba 34 %, TOP 09 se udržuje nad 15 % a komunisté disponují 12,5 %. Pouze Věci veřejné se krčí pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do sněmovny. Vzhledem k tomu, jak silný odpor vůči vládě zaznívá od odborů, opozice a veřejnosti na sociálních sítích, je to nečekaná stabilita.

Propad Věcí veřejných není překvapivý. Poté, co se provalilo, že tato strana vznikla za účelem získat obchodní převahu nad konkurencí, to nemohlo dopadnout jinak.

V diskusích lze často číst, že voliči ODS a TOP 09 musí být z jednání vlády zklamaní – prý nebyli pro tak radikální úspory a kroky. Opak je evidentně pravdou. Zároveň se zdá, že ODS o svých plus minus 20 % nikdy nepřijde, protože její skalní voliči nereagují ani na skandály jejích politiků (Drobil, Kocourek či Vondra). Zřejmě to vnímají jako součást genetického kódu této strany a jsou s tím srozuměni.

Na slušných a stabilních 20 % občanských demokratů se však dá podívat i opačně. Jako by se potvrzoval trend, že tato strana už může zapomenout na čísla přesahující 30 %. Potenciál ODS je evidentně menší, než býval, a TOP 09 se zatím jeví jako strana, která nekopíruje vývoj ODA, Unie svobody či Strany zelených – tedy nemizí.

Je ovšem otázkou, co s preferencemi TOP 09 a ODS udělají spory kolem vysokých škol. V Česku se na rozdíl od jiných zemí mladí lidé a akademici často hlásí k pravici. Ministr školství je sice z řad Věcí veřejných, ale spor je vnímán jako vláda versus univerzity. Navíc Petr Nečas se spolu s Václavem Klausem vyjádřili velmi ostře na adresu vysokých škol, což může být spouštěčem začínajícího odporu. Těžko budete podporovat někoho, kdo vám nadává.

Pro TOP 09 pak může být hrozbou, když by se splnilo její přání a Karel Schwarzenberg zamířil na Hrad. Dosud se v této straně nerýsuje žádná osobnost, která by ho mohla nahradit. Jeho případný odchod by mohl ještě více posílit KDU-ČSL, jež se nenápadně drápe z politického dna vzhůru. Sice jde zatím o nesmělé pokusy, ale až budou voliči hledat nějakou stranu, která dnes nezasedá ve sněmovně, mohou se přiklonit k lidovcům. Těm však stále škodí to, co je stálo úspěch v posledních parlamentních volbách – vlastně není moc jasné, kde stojí.

Socialisté si drží stabilně slušný výsledek, což je dáno tím, že je to vlastně jediná demokratická opozice. Moc příležitostí udělat chybu zatím neměla. Naopak komunisté po 17 % v prosinci klesli téměř o 5 %. To mohlo částečně způsobit i úmrtí Václava Havla a připomínka jeho disidentských let, kdy proti komunistům stál.

Výzkum zřejmě moc nepotěší Jiřího Paroubka (to je ten, kdo byl chvíli premiérem a několik let šéfem ČSSD), protože jeho stranuse zatím lidé volit nechystají. Ale kdo ví, situace se může změnit.