Dopisy

Takový normální génius

Respekt 4/2012

Osm let učím na gymnáziu a považuji se za „aktivního“ učitele, které zmiňujete v článku. Chtěl bych čtenáře uklidnit, že většina dobrých kantorů ve školství zůstane bez ohledu na to, kdo je zrovna ministrem a kolikátá reforma školství právě probíhá. Dobrého učitele totiž baví pracovat s dětmi, nikoli s vyhláškami a vzdělávacími plány. Cestu k tomu, jak učit „podle svého“, si najde za jakéhokoli systému.

Souhlasím s autorkou, že přílišný důraz na pamětné učení a obsáhlé osnovy byly a jsou problémem. Pokud však něco nadlouho znemožnilo změnu rozumným směrem, byla to právě naprosto nešťastná a nepovedená kurikulární reforma založená na práci všemožných ústavů, které byly teď konečně zrušeny. K tomu, že bychom měli omezit biflování, akcentovat schopnost věcem porozumět, umět je vyložit vlastními slovy, znát souvislosti, vyjádřit vlastní názor atd., nepotřebujeme žádné výzkumné ústavy ani reformy. Stačí si přečíst Komenského! A co je špatného na tom, že bude existovat jasně daný základ učiva, který bude povinný pro všechny školy a utříděný odborníky? To si autoři reforem mysleli, že průměrný učitel je schopen sám vytvořit didaktiku svého předmětu a nejlépe si k tomu i napsat učebnici?

Tomáš Nečas, Brno

V rozkvétajícím Mongolsku se těží jako o závod

Respekt 4/2012

Opravdu šťastná ruka při výběru zajímavého článku z Economistu, skvělý text a hlavně skvělý překlad – „Mondůlsko“ může v klidu aspirovat na významné obohacení slovníku českých neologismů (škoda je, že už se nepodařilo podobně vtipně převést další vtipnou hříčku z původního titulku Mine, all mine). Více takových a doufám, že se brzy v Respektu dočkáme podobně dobré zahraniční reportáže z vlastní dílny (v jiném českém zpravodajském médiu asi těžko).

Lukáš Teplý

Národní galerie & Co.

Respekt 3/2012

Autor smetl několikaleté úsilí odborníků, kteří zpracovávali holandskou sbírku Národní galerie, ale i fakt, že se NG podařilo získat elitního podporovatele umění – společnost, jež v Praze postavila Tančící dům, do foyer svého rotterdamského mrakodrapu umístila skleněnou skulpturu významného českého umělce Václava Cíglera a která podporuje newyorské MoMA a amsterdamské Rijksmuseum. Tedy nikdo, kdo by si na NG potřeboval vylepšit své jméno.

Ten, kdo chce, aby se NG zapojila do mezinárodního provozu, na němž se velké finanční instituce podílejí, by měl mít z té zprávy radost. Ale týdeník, který má v názvu respekt, nám s naprostým despektem vzkazuje: Ani tam nechoďte, není třeba si dělat vlastní názor, budete zklamaní. Přičemž nikdo tu výstavu ještě neviděl, ani nezačala. Dokud debata o umění nebude věcná, poučená a nezaujatá, žádná změna nebude a žádný ředitel NG to nezachrání.

Marta Smolíková,
ProCulture