Proč se komiksy a detektivky považují za nízkou literaturu? V odpovědi se Michael Chabon (49) ve své knize Mapy & legendy vrací k padesátým létům v Americe, kdy se každá zábava nutně pojila s chroupáním z pytlíku, a logicky se proto chápala jako pasivní konzum. A dále tvrdí, že dnes o tom, co je a co není žánr, rozhodne marketing.
Obrana žánrové literatury u autora dvou detektivních příběhů (Konečné řešení a Židovský policejní klub) a románu vzdávajícímu hold tvůrcům komiksu (Úžasná dobrodružství Kavaliera a Claye) patrně nepřekvapí a v době nepřeberných teoretických pojednání o postmoderně rozhodně nepředstavuje převratnou ucelenou koncepci. Na rozdíl od většiny z nich ovšem není vedena kontroverzně ani ironicky, ale až dětsky upřímně a zaníceně. Je přístupně a vtipně napsaná: třeba spisovatel hororů se podle Chabona ve společnosti tzv. vážných literátů vyjímá jako bratranec transvestita. Navíc je plná neotřelých dílčích postřehů: Chabon dokáže přehodnotit jak příběhy o Sherlocku Holmesovi, jež jsou klasicky vnímány jako konzervativní obhajoba viktoriánského řádu, tak nedávný román Cormaka McCarthyho Cesta, který brilantně vykládá jako postapokalyptickou sci-fi. Nebo duchařské povídky, jež jsou podle něj v prvé řadě o účtování s minulostí, a psal je tudíž i Anton Pavlovič Čechov či James Joyce.
Druhá část knižního výboru z Chabonových esejů Mapy & legendy sestává z volných autobiografických črt, v nichž čtenáře víceméně chronologicky provádí genezí jeho próz. Dozvíme se tak například, že Chabon psal příběhy o Holmesovi už jako dítě a oproti přednímu americkému kritikovi Haroldu Bloomovi a jeho studii nazvané Úzkost z vlivu tvrdí, že „vlivy jsou blahodárné“. Což názorně dokazuje na své prvotině Záhady Pittsburghu, inspirované Rothovým románem Sbohem, město C. a Velkým Gatsbym Francise Scotta Fitzgeralda. Nebo zjistíme, jak Chabon v souvislosti s psaním beletrie uvažuje o stvoření golema (včetně toho pražského, který výrazně figuruje v Dobrodružstvích). Pravda, lehce repetitivně, neboť některé z šestnácti esejů vyšly předtím samostatně v periodickém tisku.
Navzdory této drobné výtce je šestý svazek literárně-kritické edice Speculum nakladatelství Plus dosud nejatraktivnějším, třebaže k plnému prožitku vyžaduje orientaci v pěkné řádce titulů včetně současné americké popkultury. I ti, kterým unikne nějaký detail, si však vychutnají dobře plynoucí tok argumentů a vyprávění, zdařile zachycený v pečlivém a elegantním českém překladu.
Autorka je amerikanistka.
Michael Chabon: Mapy & legendy
Přeložila Olga Bártová, Plus, 174 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
