Ivo Tretera, autor u nás snad nejúspěšnějších dějin filozofie, zemřel 7. ledna. Jeho Nástin dějin evropského myšlení je pravděpodobně první kniha, kterou zdejší zájemci o filozofii dostanou do rukou. Dokázal v ní čtivě referovat o filozofických otázkách, a dokonce i zdánlivě suchopárná témata proměnil v poutavou četbu. Před časem mu vyšla kniha vzpomínek, která je jakousi osobní rekapitulací běhu života, jímž prošly stovky postav zdejší akademické a kulturní scény. Treterovy memoáry jsou psány velmi živě a vtipně, nejsou vzpomínáním usedlého a váženého profesora rekapitulujícího na sklonku života své úctyhodné dílo, ale ryze osobním vyznáním radosti ze života, jakkoli mnohdy obtížného.
Pro filozofa Treteru bylo jednou z axiálních událostí setkání s Bohumilem Hrabalem a jeho stolem štamgastů. Hrabal na něj působil spíše proti proudu akademické racionality a nasměroval ho k poetické stránce života, k umění, surrealismu. Je zřejmé, že křižovatkou veškerých událostí a centrem setkávání se Treterovi stala hospoda: filozofové, literáti, vědci, umělci, hospodští štamgasti sedí za jedním stolem – filozofie se druží s poezií, pivo s koňakem (tehdy převážně gruzínským). Topografie pražských výčepů s výčtem jmen stolních společností, věčná sháňka po kvalitním plzeňském a dobré obsluze je kostrou Treterových vzpomínek, na niž se však pojí drobné filozofické úvahy i kulturněpolitická zamyšlení.
Pozdější profesor vystudoval filozofii v kombinaci s historií na Filozofické fakultě UK, kde navázal aspiranturou a působil zde řadu let jako odborný asistent. Normalizační léta mu již nakloněna nebyla, z katedry byl v roce 1983 vyhozen a pracoval jako archivář v Archivu Univerzity Karlovy. Paradoxně zde vznikla Treterova nejrozsáhlejší a po všech stránkách výtečná kniha J. F.Herbart a jeho stoupenci na pražské univerzitě (vyšlo 1989) – nejdůkladnější práce o českém herbartismu vůbec. Na fakultu se Ivo Tretera vrátil hned po změně režimu a učil především dějiny filozofie a francouzskou filozofii.
Memoáry profesora Tretery jsou bezpochyby hodnotným příspěvkem k dějinám českého myšlení a zároveň jedinečnou osobně zabarvenou vzpomínkou na významné postavy naší filozofické scény: J. B. Kozáka, L. Svobodu, J. Popelovou, J. Patočku, M. Machovce, K. Kosíka za mnohé další. Kniha rovněž svědčí o proměnách katedrové filozofie v době budování světlých zítřků, i o tom, že ač se definuje jako láska k moudrosti, může mít oficiální filozofování s moudrostí jen pramálo společného.
Autor se věnuje české filozofii a estetice.
Ivo Tretera: Vzpomínky na Bohumila Hrabala a život vůbec
Paseka, 468 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
