Kecy na kótě atraktivity
V Česku vzplanul dlouho očekávaný spor o českou pozici v EU
Nečasovou koalicí zmítá doposud nejvážnější střet o Evropu. Na stole je návrh smlouvy o užším ekonomickém propojení evropských států, k níž se hlavní vládní strana ODS zatím nechce připojit. TOP 09 naproti tomu ano a ústy svého předsedy a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga dala najevo, že je to pro ni principiální věc: buď půjde Česko s ostatními státy, nebo strana opustí vládu. V čem konkrétně tedy spor spočívá?
Menší, nebo větší suverenita?
Devítistránková smlouva, již má Respekt k dispozici, zhmotňuje prosincovou dohodu lídrů Unie o tom, že je nutné zpřísnit fiskální disciplínu v členských státech, aby se zabránilo opakování současné dluhové krize. Už na prosincovém summitu v Bruselu se rozhodlo, že smlouva se bude týkat států eurozóny, zatímco ostatní budou mít čas na rozmyšlenou, zda se přidají, či nikoli.
V Česku dokument dlouho nikoho nevzrušoval. Debatu rozvířil minulý týden Václav Klaus, když poslal premiéru Nečasovi dopis, v němž napsal, že nabízenou smlouvu nikdy nepodepíše. Následovala zmíněná Schwarzenbergova reakce, že „nebude sedět ve vládě, která povede zemi mimo hlavní proud evropské integrace“.
Klausův názor tentokrát nepředstavuje žádné drama. Opakování lisabonského scénáře, kdy na podpis české hlavy státu čekala celá Evropa, totiž nemůže nastat. Kromě toho, že se nyní nabízená smlouva týká států platících eurem, její samotný text říká, že v platnost vstoupí v lednu 2013 „či tehdy, kdy ji ratifikuje nejméně dvanáct zemí“. Pokud tedy český prezident podpis nepřipojí, stranou dohody zůstanou Češi, Evropa pojede dál. Schwarzenbergovo – obrazně řečeno – bouchnutí pěstí do stolu tak daleko víc než na Hrad mířilo dovnitř vládní koalice k ODS.
Konkrétní výhrady občanských demokratů zatím příliš nezazněly. Petr Nečas prohlásil, že dá vědět svůj názor, až uvidí definitivní znění textu, který by měl být hotov 29. ledna, kdy se kvůli tomu sejde summit EU. Z jeho dřívějších výroků a komentářů dalších členů ODS nicméně vyplývá, že hlavní problém strana vidí v „omezení rozpočtové suverenity Česka“, neboli v tom, že Brusel bude Česku „diktovat“, jak má vypadat jeho státní rozpočet.
Jenže tak to není. Smlouva neříká nic nového nad rámec toho, co se už dávno děje (podrobněji v textu Jana Macháčka). A především sestavení rozpočtu nadále zůstane na národních vládách. Co mění, je postih těch států, jež poruší stanovené limity schodků a začnou se zadlužovat. Kromě sankcí ve výši až 0,2 % HDP (stát tyto peníze pošle na účet do Bruselu a dostane je zpět ve chvíli, kdy si veřejné finance zase zkrotí) se přiznává větší role Soudnímu dvoru EU. Na stát, který nebude mít ve svém zákonodárství dluhovou brzdu, tedy zákon zabraňující nekontrolovatelným deficitům, a bude se zadlužovat, bude moci jiná země podat žalobu k evropskému soudu.
„Tohle je omezení rozpočtové suverenity, protože někdo nás bude moci dát před soud za to, že nemáme rozpočet podle něčích představ,“ říká k tomu ministr obrany a místopředseda ODS Alexandr Vondra. Finanční analytik Jan Bureš souhlasí. „Určité omezení suverenity to bezpochyby je. Ale k dobru věci – kvůli tomu, po zkušenosti s Řeckem a dalšími, se přece zpřísňují vzájemná pravidla,“ míní. „Navíc argumentace by se mohla otočit: zodpovědný stát získá větší páku na zpacifikování nezodpovědné země, takže jeho suverenita naopak vzroste,“ dodává Jan Bureš.
Tenhle argument však v ODS nepadá na úrodnou půdu, a to přesto, že – jak sám Vondra říká – „95 % věcí ve smlouvě odpovídá i našemu plánovanému zákonu o fiskálním pořádku a zadlužení snižujeme ambiciózněji než mnohé jiné země Unie“. Shoda v koalici zatím nepanuje ani nad způsobem případné ratifikace. TOP 09 je pro schvalování parlamentem, ODS a Věci veřejné si přejí referendum, protože navrhované změny považují za „zásadní přesun pravomocí do Bruselu“ – vidí ho v možnosti soudní dohry za zadlužování, což by měl podle nich posvětit volič. Věci veřejné chtějí referendum hned, ODS až ve chvíli, kdy by Češi přecházeli na euro. „Referendum teď o této smlouvě je nesmysl, bude až s eurem,“ sděluje Vondra.
Podle opoziční ČSSD má Česko k dohodě přistoupit, protože fiskální spolupráce je podle nich přípravou na euro a to si ČSSD dlouhodobě přeje. Socialisté jsou kvůli tomu ochotní souhlasit i s uzákoněním dluhové brzdy, což donedávna odmítali. „Neříkáme a priori ne. Současná krize ukázala nutnost limitovat veřejné dluhy. Jsme připraveni vést s vládou debatu o podobě takového zákona,“ tvrdí šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.
Jsou to kecy
Zatímco česká politická scéna začíná bouřit, okolí se spíš uklidňuje. Předběžné smluvní připojení k eurozóně už naznačují další státy, které stejně jako Česko neplatí eurem. Svoje „ne“ si zatím drží Británie, naopak Švédi, Maďaři a další začínají kývat. Na obzoru je tedy scénář, před nímž varoval Schwarzenberg – že Česko zůstane se svým postojem samo, nejvýš spolu s Brity. „Takovou izolaci – my sami nebo jen s Británií – já obhajovat nebudu. TOP 09 by opustila vládu,“ prohlašuje šéf diplomacie s tím, že stále věří, že „premiér nakonec dohodu podepíše“.
Vondra na slova o izolaci a strategické potřebě „být u stolu, kde se rozhoduje“ reaguje už alergicky. „Jsou to kecy. Česko je v Schengenu, uprostřed Evropy, pro byznys a přepravu budeme pořád atraktivní,“ vysvětluje a po chvilce ještě dodává: „Celá ta smlouva je o tom, jestli se přidáme k eurofederaci, k níž se nakročilo. A tady ODS říká prostě NE.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].