I my dovedeme být šťastní
Cinkání klíčů a naříkání u piva ke spokojenosti nestačí
Český národ nemá zrovna nejlepší pověst. Závidíme si a nepřejeme si – tak to řekl doslova prezident Klaus ve svém novoročním projevu. Václav Havel zase mluvil o „blbé náladě“. Historicky je národní politický sklon pivně-socialistický – stěžovat si u piva v hospodě na vzdáleného vladaře (Habsburky, Berlín, Moskvu, Brusel), ale celkem úspěšně se naučit nějak vyžít.
Dějiny a osudy, které nedovolily Čechům, aby se naučili nad sebou pořádně vládnout, vedly národ do izolace nejen vůči ostatním, ale i vůči sobě samým. Tato izolace nicméně přispěla k tomu, že Češi vynikají tam, kde „stát“ nemůže zasáhnout – ve sportu, kultuře, vědě. Navíc máme, jak řekl i Klaus, spoustu pilných a pracovitých lidí, kterých si nikdo nevšímá.
Nemalý počet sociologů a psychologů upozorňuje na to, že v žádné jiné společnosti se nenajde tak široké množství protikladů. Dovedeme tedy být šťastní? Ano, dovedeme. Takové odpovědi vyplývají z průzkumů, jež pravidelně měří různé aspekty společenské prosperity. Mezi ně patří tzv. Legatum Prosperity Index anebo agentura Gallup, která vloni zveřejnila průzkum, v němž byli osloveni občané 155 států světa. Měli odpovědět, jak hodnotí celkovou kvalitu svého života, včetně mentální (intelektuální spokojenost) a fyzické (únava při práci). Agentura pak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu