Čechy, země zaslíbená

Ležím jako kus dřeva na zádech v posteli na ubytovně, slyším, jak nahoře Oleg chrápe, a myslím na Marinu a taky na všechny ženské z vařícího klubu, jak to ony vlastně mají a taky, že nás brzo čeká první vaření pro lidi a je mi úzko. Ještě že moje malá Marina vypadala minule tak spokojeně, říkám si. V tu chvíli bych dala na mámu, která měla za to, že na Ukrajině to Marině svědčí ze všeho nejvíc a měli bychom se brzo vrátit, protože jinak na nás holka úplně zapomene.