Tajemství tabulek

Pokud Evropská komise skutečně nepošle do Česka desítky miliard korun, jak minulý týden připustil premiér Petr Nečas, prsty v tom bude mít i Jiří Trnka. Vysoký, sportovně vyhlížející právník a vášnivý fotbalista z Hluboké nad Vltavou strávil před dvěma lety čtvrt roku ve vazbě kvůli tomu, že měl uvést do života systém, který umožnil s manipulovat s evropskými dotacemi. Letos v březnu absolvoval Trnka první soud, z něhož může vyjít s až dvanáctiletým trestem. Případ ale rozhodně není přehlednou korupční zápletkou ve stylu Davida Ratha.  Spíš ukazuje, jak složité jsou pokusy o rozpletení případů zneužívání eurodotací.

Parta z Hluboké

Celý příběh začíná – jako hodně jiných důležitých věcí v jižních Čechách – právě v Hluboké. Tam se totiž roce 2006 rodí sestava lidí, kteří mají zásadním způsobem ovlivňovat rozdělování evropských dotací na jihozápadě Čech. Bývalý civilkář na hlubocké  radnici a tamní rezident Jan Šmidmayer převzal od otce firmu G-Project a orientuje ji na sepisování žádostí o evropské dotace. Jeho bratranec, rovněž z Hluboké, Jiří Trnka se stává ředitelem Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad, jenž v rámci Jihočeského a Plzeňského kraje rozhoduje, který projekt získá peníze a který ne. Třetím mužem byl Martin Půlpytel, bývalý zaměstnanec G-Projectu a nově Trnkův nejdůležitější podřízený v Regionální radě. Všichni tři byli v té době ani ne třicátníci, kamarádi z fotbalu z Hluboké, kde už tehdy šéfoval známý kmotr ODS Pavel Dlouhý, který měl podle všeobecného mínění nad vznikem nového týmu dohled. V roce 2008 po krajských volbách vstupuje na scénu ještě nejdůležitější Dlouhého spojenec v krajské politice Martin Kuba coby krajský radní přes evropské dotace a de facto Trnkův nadřízený. Tím jsou základy problému položeny.   

Nově nabytý prostor je opravdu velkorysý. Dotace z fondů EU na rozvoj krajů jsou unikátní příležitostí, jak opravit silnice, chodníky, modernizovat školy, hřiště, podpořit turistiku a spoustu dalších věcí, které mohly vzhled jihočeských měst a vesnic přiblížit sousednímu Rakousku. Jižní Čechy ale mají málo obyvatel, spojují se tedy s Plzeňským krajem a vytvářejí jednu dotační agenturu, která pro roky 2007– 2013 dostává k dispozici patnáct a půl miliardy korun.

Rozdělování těchto peněz probíhá poměrně jednoduše. Dotační úřad vyhlásí tzv. výzvu. V jejím rámci mohou kraje, obce i jednotlivci předložit projekty se žádostí o dotaci. Projektů je pokaždé víc než vyhrazenýchpeněz, musí se tedy sestavit jejich pořadí. Každý projekt hodnotí dva hodnotitelé, kteří nezávisle na sobě udělí projektu body podle předem daných kritérií: ceny zakázky, využitelnost, ekologičnost atd. Oba specialisté zadají své hodnocení do zvláštního počítačového systému zvaného MONIT, který pak vyplivne průměrnou hodnotu a ta rozhoduje o umístění. Hodnotitel posuzující například třicet projektů se může k některému vrátit. Oba hodnotitelé se mohou dokonce po prvním nástřelu radit a měnit své verdikty, systém ale každou změnu zaznamená, včetně vysvětlení, proč k ní došlo.