Když Miloslav Petrusek na podzim slavil pětasedmdesátiny, nadělil sobě a Karlově univerzitě na oslavu přednášku svou a svých kolegů-sociologů. Nešlo v ní o nic menšího než o stav dnešní společnosti. Je to docela typické, vykládat ostatním svět je celoživotně oblíbená činnost charismatického profesora. Kromě řečnického daru má i výjimečné teoretické vzdělání, které je hluboké i široké a dává jeho výkladu nové souvislosti. Výklad světa v souvislostech je i tématem knihy Společnost naší doby, která vyšla na konci minulého roku. Spoluautorem je Jan Balon, vědec o dvě generace mladší než Petrusek.
„Abychom mohli v sociálním světě žít, musíme mu aspoň v elementární míře rozumět,“ píší autoři v úvodu. A proto je vlastně každý tak trochu sociální vědec. Platí to i naopak: sociální vědci studují problémy, které řeší i stolní společnost v nedalekém hostinci. Právě v tom je hlavní půvab a přitažlivost sociálních věd. Také v knížce se píše o tématech, která občas napadnou každého, kdo má rád teoretické uvažování, třeba i úplně amatérské. Například: Má být vysokoškolské vzdělání skutečně pro všechny a nevede to k jeho poklesu na úroveň „protovzdělání“? Jaký je v době povrchních sociálních kontaktů význam přátelství? Jaká je role intelektuálů ve společnosti?
Na každou otázku je tu snesena řada odpovědí od nejrůznějších autorit, jejich myšlenky autoři moderují a shrnují. Když přijde řeč na intelektuály dneška, všímá si kniha mimo jiné toho, že intelektuálové pozbývají roli tvůrců norem. Přestávají být „zákonodárci“, kteří stanovovali, co je dobré a špatné, stávají se „vykladači“, kteří jen interpretují, co se děje, a ne už, zda je to „dobře“. Teoretičtí sociologové na celém světě si dnes ovšem libují právě v hodnocení nové doby, a bývají přísní. Také Miloslav Petrusek a Jan Balon si stěžují. Například na mládež. „Můžeme si být jisti, že většina teenagerů ctící Madonnin kult neví nic o Madoně (…), která musela projít sedmero utrpením, aby se stala patronkou všech křesťanů.“ Dalším předmětem stížností je konzumní společnost, podvody Viktora Koženého, zhoršená kázeň na školách a další dosti snadné cíle. V celkem neobjevném moralizování je největší slabina knížky.
Když před pěti lety Miloslav Petrusek slavil sedmdesátku, vyšla mu kniha Společnosti pozdní doby. Týká se stejného tématu, reflexe dneška. Starší kniha je systematický rozbor, hlubší i obsáhlejší. Společnost naší doby je spíš shrnutím různých myšlenek, příručkou pro profesionální, amatérské a třeba i hospodské sociální vědce.
Miloslav Petrusek, Jan Balon: Společnost naší doby
Academia, 144 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
