Obracení Čech na víru aneb Rekatolizace po dobrém a po zlém

Že po bitvě na Bílé hoře proběhla v českých zemích násilná rekatolizace, je všeobecně známá věc. Známá ale není odpověď na otázku, jak mohl být celý projekt tak úspěšný. Když byl roku 1621 zahájen teatrální a šokující popravou sedmadvaceti českých protestantských pánů, měly české země podle nejoptimističtějších odhadů pouhých deset procent katolických věřících. Přesto si ještě v témže století mohli rekatolizátoři říct, že mají v zásadě splněno.

Kniha ObraceníČech na víru historika Howarda Louthana je pátráním po příčinách tohoto úspěchu. Louthan těží z výhody, že jako Američan působící na Floridské univerzitě má od tématu – pro Čechy dosud v mnohém traumatickém – odstup. Přitom vykazuje pozoruhodně detailní znalosti poměrů v Habsburky ovládaných českých zemích. Laického čtenáře navíc potěší práce s fakty, která Louthan vypráví prostřednictvím strhujících příběhů. A ačkoli to není jejím hlavním záměrem, kniha dává i jednu z možných odpovědí na otázku, proč dnes Češi jeví tak malý zájem o křesťanství.

Louthan potvrzuje, že rekatolizaci často provázelo brutální násilí. Na rozdíl od jiných historiků ale zdůrazňuje další aspekty celého procesu. Pro vzdělané šlechtice zděšené dobovými náboženskými zmatky získalo katolictví na přitažlivosti svou univerzalitou i starobylostí. Většině prostých lidí navíc nebylo svou formou tak úplně cizí, protože vyznávali různé druhy utrakvismu, což bylo v podstatě katolictví doplněné o uctívání Jana Husa a přijímání podobojí. Kvůli rozvratu způsobenému třicetiletou válkou se navíc celá země ocitla v jistém náboženském vakuu, kdy řada lidí nevěřila v nic.

Do takto připraveného prostoru přicházejí jezuité a další progresivní řády, které prostřednictvím chytré propagandy složené z písní, divadla, zábavných hádanek, naučných příběhů, elitního vzdělání i sociální pomoci vtloukají lidem do hlav základy katolické víry. Důraz je přitom kladen na vnějškovost: dobrý katolík se pozná podle toho, že nosí kříž, chodí do katolického kostela a ke zpovědi. Na což ho mají upomínat i sochy a sakrální stavby působivě rozmístěné po městech i venkovské krajině. Jak Louthan v závěru své knihy upozorňuje, rekatolizátorům se tak zřejmě podařilo v lidech posílit pocit silné zemské, později národní identity, nikoli však zvnitřnělou křesťanskou víru. O tu v rekatolizaci – aniž by si to samotní rekatolizátoři uvědomovali – v podstatě ani nešlo.

Howard Louthan: Obracení Čech na víru aneb Rekatolizace po dobrém a po zlém

Rybka Publishers, 384 stran