Dopisy

EDITORIAL

Respekt 1/2012

Úvodník Erika Taberyho mě nadzvedl ze židle. Konkrétně věta „Více financí pro armádu (…) je dobrá investice“ mi vytáhla obočí vysoko k vlasům. Věta hned navazující „Odepření si (…) sociálních výdobytků (…) pomůže stabilizovat chod státu“ mě málem shodila z výše zmíněné židle.

Nebudu se pouštět do ekonomické debaty, co znamená slovo investice. Vrážení peněz do armády (která se k nim navíc chová tak, jak se k nim chová!) prostě investicí není a tečka.

Celý ten úvodník má takový podivný patos a až školácky naivní závěr i stylizaci. Snad to z vaší strany byl jen „úkrok stranou“.

Dominik Adler, Židlochovice

MINULÝ ROK

Respekt 1/2012

První vydání Respektu vstoupilo – na své poslední, bohužel však pravděpodobně nej-čtenější straně – do nového roku s mylnou informací, totiž že „ministerstvo zdravotnictví zrušilo lázně zdarma“. Takzvané křížkové lázně se neruší a ani v budoucnu s tím MZ nepočítá: MZ připravuje novelu tzv. indikačního seznamu, vyhlášky, která stanovuje diagnózy, s nimiž je možno absolvovat lázeňský pobyt hrazený z prostředků veřejného zdravotního pojištění, ať již plně či částečně. K omezením, která přinese nový indikační seznam, však dojde pravděpodobně v polovině tohoto roku a ani ten by neměl upřít hrazenou lázeňskou péči potřebným, natož ji rušit. Svaz léčebných lázní ČR opakovaně informuje lékaře i pacienty, že při předepisování lázní se v novém roce nic nemění, a činíme tak i nyní.

Magda Hulanová,
Svaz léčebných lázní ČR

Co by tomu říkal

Respekt 1/2012

Tvrzení, že Havlovi „dva předchůdci za první republiky“, tedy T. G. Masaryk a Beneš, si po nástupu do funkce prezidentů nechávali sloužit slavnostní římskokatolickou mši Te Deum, není pravdivé. Přesvědčený protestant Masaryk ani volnomyšlenkář Beneš ve skutečnosti (stejně jako Václav Klaus) odmítali spojování státních obřadů s obřady jakékoli církve.

Marek Švehla má ovšem spíše než Petr Uhl a mnozí další pravdu v tom, že „Havlovi nebyl katolický obřad tak cizí“. Václav Havel si při svých nástupech do funkce prezidenta po vzoru tradic Rakouska-Uherska, Háchy a Gottwalda nechával vysluhovat u svatého Víta Te Deum samotným kardinálem. Dokonce i na „husovské“ konferenci ve Vatikánu v roce 1999 pomáhal řešit především problémy římskokatolické církve, zatímco jména současných nekatolických církví se v projevu neobtěžoval ani zmínit.

Václavu Havlovi nelze vytýkat formu jeho vlastního pohřbu. Spíše to, že se svým celkovým působením přičinil o částečnou likvidaci i v dnešním světě vzácných laických a svobodomyslných tradic první republiky. Neuvědomoval si, jak velký podíl národa (jak výmluvně nasvědčují i výsledky nedávného sčítání lidu, slabá účast na oslavách sv. Václava, ale vyprodané koncerty Daniela Landy) se s Vatikánem a jeho náhledy na české dějiny neztotožňuje. Nepochopil, jak mocnými kulturními fermenty byly česká reformace a národní obrození. Přehlížel tradice a hrdiny boje proti nesovětským uchvatitelům této země. Jeho jednostranné přístupy k porozumění ani k překonání odcizení a přehrad mezi různými lidmi, skupinami nebo duchovními proudy moc nepřispěly. 

Zdeněk Zacpal, překladatel

Čerti Dominika Duky

Respekt 51–52/2011

V komentáři o arcibiskupovi Dukovi Petr Třešňák píše, že arcibiskup Duka se hlásí ke Klausově plánu rozbít EU. Snad mám špatné informace, ale pokud vím, arcibiskup při zmíněném křtu knihy řekl: „Církev se nevyhraňuje přímo proti Evropské unii, ale musí se vyhranit a vyhraňuje se proti určitým politickým tendencím, které Evropská unie v posledních deseti letech představuje. (…) Evropská unie ztratila antropologii člověka, kterou hlásali a ke které se přihlásili zmínění otcové Evropy, člověk se pak stává jen občanem jakéhosi uskupení a jsme také svědky toho, že fakticky velká část Evropské unie je zájem pouze ekonomický a to nebyl určitě zájem těch zakladatelů.“

Osobně myslím, že mezi konstatováním o ekonomickém zájmu EU a jejím rozbíjením je propastný rozdíl. Ale asi nejvíce zarazí překrucování slov, kterých se p. Třešňák dopouští. Píše: „[Duka] prostřednictvím své asistentky dodal, že jsou [Hájek a Halík] jako čerti, kteří po sobě házejí shnilá jablka.“

Možná čteme jiné zdroje, ale já se dočetl něco trochu jiného. Totiž že slova o jablkách jsou názorem jeho asistentky: „Nebudu po někom házet shnilými jablky, když to dělá on. Pak je těch shnilých jablek ještě víc. To je můj názor [ =názor asistentky]. Pan arcibiskup se spíš do toho nezapojuje, protože je to nedůstojné.“

Domnívám se, že by bylo nanejvýš vhodné – nota bene u časopisu formátu Respekt, aby novinářská práce měla konzistentně jistou úroveň, bez uchylování se k zavádějícím argumentům.

Tomáš Mosler, Bohutín