Paradoxní sláva krvavého detektivkáře

Slavný norský detektivkář Jo Nesbø dobře ví, co a jak chce psát. Řečeno známou frází, bývalý fotbalista a populární rocker si ve svých knihách na nic nehraje.

Dubnový pátek třináctého byl pro Nesbøvy české fanoušky šťastným dnem. Charismatický Nor přijel poprvé do Česka a nezklamal je ani média. Opálený, v květované košili, prokládal na tiskové konferenci literaturu kopanou či vyznáním českému hokeji i Praze a poskytl novinářům materiál na dlouhou dobu dopředu. Autogramiáda a dlouhá fronta vinoucí se Václavským náměstím o den později mohly pamětníkům připomenout knižní čtvrtky či fronty na banány.

Nesbø možná naplňuje svým vystupováním i příběhem škatulku sympatických celebrit, ale jeho texty nejsou prefabrikáty. Série knih s inspektorem Holem, která z něj udělala hvězdu, vyčnívá v rámci celosvětové detektivní tvorby i mezi tvůrci severské kriminální literatury.

„Nesbø je Picasso norské kriminální literatury. Kapitoly jsou barvité, elegantní, plné detailů a dohromady skvěle vytvářejí výsledný obraz. Jeho série má našlápnuto stát se nejlepší v historii norského detektivního žánru,“ napsal v recenzi na jeho Sněhuláka norský Stavanger Aftenblad a list The Times k téže knize dodal: „Prvotřídní ukázka detektivní literatury. Propracované postavy i příběh, tísnivá atmosféra a výstižná anatomie zla. Napětí až do konce.“

Vražda a láska

Nesbův příjezd není výsledkem přemlouvání či uplácení. Autor se do české metropole pozval sám – oficiálně přijel podpořit české vydání své knihy Spasitel a poznat město, ve kterém se odehrávala část jeho předchozího románu Pentagram. Jeho českému nakladateli, Knize Zlín, se tak vrátila efektivní propagace norského autora. I díky ní se Nesbø stal v posledním roce jedním z nejprodávanějších zahraničních autorů u nás. Tak jako ve světě, kde si každých třiadvacet vteřin koupí některý ze čtenářů jeho knihu.

Doma v Norsku i v celé Skandinávii zažil Nesbø v podstatě okamžitý úspěch. Na mezinárodním trhu „debutoval“ v roce 2005, kdy vyšel anglický překlad Pentagramu.Jeho světově nejúspěšnějším románem je právě Sněhulák. Adaptaci prý chystá Martin Scorsese a možná se zde coby inspektor Hole objeví Leonardo DiCaprio.

Nesbøva spisovatelská kariéra začala až v sedmatřiceti – vydáním Netopýra v roce 1997. Původně toužil stát se fotbalistou, hrál za prvoligový tým Molde. V devatenácti si ale poranil kolenní vazy. V Praze to s úsměvem popisoval jako událost, která ho zachránila před osudem průměrného hráče, ale ve skutečnosti si musel svůj život vybudovat od základů znovu.

Střední školu dokončil až během vojenské služby. Víceméně náhodou se pak rozhodl pro studium ekonomie v Bergenu, během něhož začal hrát v noiserockové skupině De Tusen Hjem. Později se stal úspěšným makléřem a po práci vystupoval ve skupině Di Derre. A co čert nechtěl, i tady přišel úspěch. Druhé album šlo výborně na odbyt, koncerty byly vyprodané. Nesbø se nějaký čas snažil skloubit kariéru žádaného finančního poradce s nočním životem popové hvězdy, ale opět mu do života zasáhl osud. Nebo spíše přepracování. Nor si vzal na půl roku volno a prchl s notebookem do Austrálie; dostal totiž nabídku na autobiografickou knihu o životě na koncertní šňůře. Rozhodl se však sepsat text, který by ho bavil víc. A jehož dvěma hlavními ingrediencemi by byly – vražda a láska.

Jsem jako sup

Tak přišel na svět detektiv Harry Hole, blonďatý drsňák, který má potíže s alkoholem a s autoritami, avšak srdce na správném místě a intuice i oddanost z něj dělají výborného vyšetřovatele. Kromě detektivek, v nichž vystupuje Harry Hole, a románu z prostředí personální agentury Lovci hlav je Nesbø rovněž autorem zatím třídílné série dětských knih s doktorem Proktorem.

Je paradoxní, že se Nesbø za hranicemi etabloval díky značce severská kriminální literatura, jejímž nejtypičtějším rysem je od sedmdesátých let politická angažovanost a společenská kritika. Slavná trilogie Milénium Stiega Larssona je esencí a svým způsobem vyvrcholením této tradice. Larssonovi sloužil detektivní žánr jako nástroj, jehož prostřednictvím mohl komentovat švédskou společnost.

Nesbøvy knihy jsou čistokrevné detektivky, v nichž nacházíme stopy americké drsné školy a vliv autorů, jako jsou Raymond Chandler a Dashiel Hammet. Nebo Jim Thompson, jeho největší vzor. Nesbø je „jen“ velmi talentovaný žánrový spisovatel, který produkuje „jen“ velmi kvalitní spotřební literaturu. Naplňování žánrového schématu pro něj není prostředkem, ale cílem. Politika, společenské problémy – to vše slouží ději, posouvá a dokresluje příběh.

„Samozřejmě, že mě politika zajímá. Každé rozhodnutí spisovatele je svým způsobem politické – musí volit, o čem bude psát. Ale sám sebe vnímám jako entertainera. Pro mě není primární politická agenda, ale vždy něco hluboce lidského – zlo, láska nebo nenávist. Jsem jako sup, použiju cokoli ve prospěch příběhu,“ prohlásil minulý měsíc v britském Observeru.

„Pravidlo neangažovanosti“ porušil jen v románu Červenka, kde zpracovává vztah Norů k nacistickému Německu. Autorovi příbuzní z matčiny strany se účastnili odboje, příbuzní ze strany otce bojovali po boku Němců proti Rusům. Po vydání byl prý překvapen, jak toto téma ve společnosti dodnes rezonuje. Jinak se ale Nesbø nepovažuje za tvůrce knih s významným přesahem.

Fascinace násilím

Jako u každého autora detektivních sérií, i u Nesba po dvou třech knihách odhalíme jeho oblíbené postupy. Hlavními triky jsou překvapivé zvraty těsně před koncem balancující na hranici uvěřitelnosti, a pak relativizace – přesněji redefinice – dobra a zla.Nesbø zpochybňuje kategorizaci podle vnějších rysů. Spořádaný nažehlený slušňák se odhalí jako zbabělý a všehoschopný lump, zatímco lehkomyslný zhýralec ukáže své „poctivé jádro“.

Dalším výrazným Nesbøvým rysem je fascinace násilím, jíž si prý byl vědom už v dětství (často opakuje, jak pozoroval spolužáka, který trhal mouchám pinzetou nožičky). Krví ani jinými tělními tekutinami rozhodně nešetří, násilí líčí natolik živě, že to může být až fyzicky nepříjemné, zároveň však tento postup vtahuje čtenáře do děje. Obzvlášť nepěkný způsob vraždění představil autor v Levhartovi. Až se vylekal a v následujícím Přízraku proud krve zmírnil.

Nástrojem, který Norovi pomáhá udržet pozornost čtenářů a odlišit jednotlivé příběhy, jsou i průhledy do exotického nebo běžným lidem uzavřeného prostředí. Ve Švábech nás autor provází Bangkokem, v Nemesis odkrývá romské podsvětí a ve Spasiteli seznamuje čtenáře se strukturou Armády spásy.

Výsledkem je literatura, kterou dánský list Politiken popisuje těmito slovy: „Nesbø je jedním z nejoriginálnějších evropských tvůrců detektivního žánru. Jeho staromódní, ale zároveň moderní experimentování s žánrem je novátorské a úchvatné.“

Český příběh norského autora je i příběhem Knihy Zlín. Loni v lednu se Nesbø dočkal na Facebooku oficiální české fanouškovské stránky, v březnu pak v tuzemsku vyšla Nemesis, čtvrtá kniha ze zatím devítidílné série detektivek s Harrym Holem.

Nesba u nás objevilo nakladatelství MOBA. Podobou knih i překladem z jiného než původního jazyka však dávalo najevo, že je považuje za pouhé čtivo, které se kdesi na severu vyrábí jako na běžícím pásu. Kniha Zlín naopak zařadila Nemesis do edice FLEET, ve které vycházejí „seriózní“ díla spisovatelů, jako jsou Simon Mawer nebo Olga Tokarczuková.

Díky kvalitnímu papíru, přebalu, a hlavně překladu aspiruje české vydání Nemesis na bestseller. Identifikaci se „značkou“ Jo Nesbø dál posiluje interaktivní propagace a nová média, blogerům jsou například k dispozici recenzentské výtisky ještě před oficiálním vydáním knihy. Spasitel se přes měsíc drží na čele nejprodávanějších beletristických titulů. A vzhledem k tomu, jak Zlínští dokázali autorovu návštěvu prodat, se tam asi ještě nějakou dobu udrží. V aktuálním pořadí se dokonce do první desítky vrátila i Nemesis a Pentagram. A to na nás teprve čeká vydání Nesbøvých celosvětově nejúspěšnějších knih, Sněhuláka a Levharta (první by měla vyjít v listopadu).

Nesbø zastínil i Festival spisovatelů Praha plný významných hostů a zásadních témat. Kdyby nepůsobil tak kouzelně bezprostředním dojmem, snadno bychom se kvůli načasování pražské návštěvy mohli domnívat, že věren svým nečekaným zvratům není nakonec podobný správňákovi Harrymu, jak mnozí soudí, ale spíš roztomilému lotrovi Rogerovi z Lovců hlav.

Jo Nesbø (52)

Původně makléř a hudebník, nyní celosvětové úspěšný norský detektivkář. Autor série s Harrym Holem, jež má nyní devět dílů: 1997 – Netopýří muž, MOBA 2008 (v Knize Zlín vyjde v r. 2013 pod názvem Netopýr); 1998 – Švábi(v Knize Zlín 2013); 2000 – Červenka nese smrt, MOBA 2005 (v Knize Zlín vyjde v r. 2014 pod názvem Červenka); 2002 – Nemesis (Kniha Zlín 2011); 2003 – Pentagram (Kniha Zlín 2011); 2005 – Spasitel, Kniha Zlín 2012; 2007 –Sněhulák; 2009 – Pancéřové srdce, česky vyjde pod názvem Levhart; 2011 – Přízrak.

Autorka je překladatelka a recenzentka.