Odcházení 2

Na první pohled to vypadalo, jako bychom se dívali na tu lepší tvář české politické scény. Takový scénář přece musel napadnout každého, kdo si aspoň trochu přál pokračování vlády Petra Nečase. Věci veřejné beznadějně držené v sevření nepravomocně odsouzeného úplatkáře Víta Bárty se rozpadnou na dvě části. Ta rozumnější, politicky čitelnější část se srotí pod vedením Karolíny Peake a vláda bude moci fungovat dál. Když se tak stalo a člověk si vlastně poprvé začal víc všímat, kdo že to v klubu Věcí veřejných vlastně sedí, zdálo se, že k Peake přecházejí samí sympatičtí (ano, i taková kategorie hraje v politice roli) lidé zajímavých profesí. Představa vlády bez dvojice tragédů Bárta-John nevypadala úplně špatně, zvlášť po zveřejnění posledního průzkumu politických preferencí, kde komunisti drží druhou pozici. Jenže jedna věc jsou představy, a druhá realita. Ať už pondělní koaliční rozstřel dopadne jakkoli, střízlivý pohled na celou situaci nevyznívá pro Nečasovu vládu dobře.

Do éry přeběhlíků

Co tedy hraje proti vládě? Měla by záviset na lidech, kteří ještě nedávno bez jakýchkoliv skrupulí politicky kryli projekt, který teď všichni včetně Nečase bez výhrady odsuzují. Nabírání těchto lidí do nové strany Karolíny Peake se navíc děje způsobem, který nese všechny rysy kupčení a neprůhlednosti. Proč má vláda a celá země čekat týden, až se někdo rozmyslí, kam se přidá? A k& …