Oblečte si displej

Voják americké armády postupuje nepřehledným terénem, nepřítel může být na každém kroku. Náhle se ozve zvukový signál a voják se podívá na levé zápěstí, kde má připnuté praktické zařízení – malý náramek s lehkým, ohebným displejem se zabudovaným GPS, na němž se zobrazuje mapa okolí, poloha ostatních členů jednotky i příkazy velitelského centra.

Současné LCD displeje vytvořené na skleněném podkladu jsou křehké a snadno se rozbijí. Ty budoucí by měly díky pružnosti snáze odolat náročným podmínkám v terénu. Jejich menší energetická náročnost pak může vojákům odlehčit výstroj a zbavit je nutnosti vláčet s sebou těžké baterie. Armáda Spojených států proto spolufinancuje centrum flexibilních (ohebných) displejů na Univerzitě v Arizoně, s nímž spolupracují mnohé IT firmy, mezi jinými společnost Hewlett-Packard.

Vojáci testují prototyp zařízení, které by uživatel nosil na předloktí jako velké náramkové hodinky. Barevný flexibilní displej s úhlopříčkou 10,9 cm a rozlišením 320 x 240 obrazových bodů zobrazuje informace i video a dovede zprostředkovat například i záběry snímané z bezpilotního letadla.

Ohebný mobil

Pružné displeje vycházejí především ze dvou technologií: jednak jde o tzv. OLED, organické diody emitující světlo, které lze nanášet téměř na jakýkoli povrch, tedy i ohebný – například na plast. Právě na tomto principu fungují zmiňované displeje pro armádu. Využívají jej i mobilní telefony, například ohebný mobil Nokia Kinetic. Větší verze těchto displejů mohou obepnout sloup či pokrýt zakřivenou stěnu, čímž poutají pozornost kolemjdoucích. Hodí se tedy pro reklamu.

Jiným způsobem pracují displeje na bázi elektronického inkoustu. Skládají se z miniaturních kapslí, v nichž se díky polarizaci elektrod u každé kapsle dostanou do viditelné oblasti černé, nebo bílé částice. Tyto zobrazovače jsou tedy převážně černobílé a dnes se používají například ve čtečkách elektronických knih. Podle Jana Buriánka, odborníka na vizualizace z firmy AV MEDIA, však jsou ohybatelné jen částečně – spíše po menších ploškách či segmentech. Video na nich kvůli nízké obnovovací frekvenci zobrazit nelze. Využití nacházejí také v uměleckých instalacích, kde ohyby po menších ploškách mohou vytvořit zajímavé tvary, třeba kulový displej.

Podle analytické společnosti DisplaySearch se budou flexibilní displeje v následujících letech prodávat stále více; zatímco v roce 2008 činil objem prodejů zanedbatelných 85 milionů dolarů, do roku 2018 má vzrůst na 8,2 miliardy dolarů, tedy téměř stokrát. Technologie však zatím není vyzrálá, problémy přináší doprovodná elektronika, kterou lze u větších zobrazovačů přimět k ohebnosti jen obtížně. Zatím ani není dostatečně vyzkoušeno, kolik ohnutí displeje vlastně vydrží.

Barevný flexibilní OLED displej nedávno předvedla společnost Sony. Během demonstrace byl namotán na váleček o poloměru pouhé čtyři milimetry, a přitom zobrazoval barevné video. Dojem však rušilo několik nefunkčních obrazových bodů, důsledek vadných tranzistorů a propojení – znak nevyzrálé technologie spíše ve fázi prototypu. 

Oblékněte si displej

Také cena ohebných displejů je zatím příliš vysoká, zobrazovače o úhlopříčce 10–15 palců stojí několik tisíc dolarů. Podle Jana Buriánka jsou pružné displeje zatím výjimečnou a drahou záležitostí, cestu k masovému využití budou hledat ještě několik let. V civilní oblasti by se mohly prosadit hlavně v umění, zábavě a designu.

Na autosalonu v Tokiu v minulém roce předvedla firma Toyota futuristický koncept automobilu FunVii, který je označován za „smartphone na čtyřech kolech“. Pružné displeje zabudované do konstrukce umožňují měnit barvy interiéru i exteriéru vozu. Společnost NanoLumens zase navrhuje a vyrábí velké a energeticky úsporné LED displeje. Jejím vlajkovým produktem je flexibilní LED obrazovka s úhlopříčkou 112 palců a tloušťkou jeden palec (2,54 cm). Tenké a pružné obrazovky se mohou hodit pro reklamu či obchodní prezentace, můžeme je spatřit třeba ve výkladech obchodů v New Yorku nebo na letištích.

Pružné displeje by se postupem času mohly stát také běžnou součástí oblečení, hovoří se o perspektivní „oblékatelné elektronice“. Vizuálně pozoruhodné projekty navrhuje designér Wolfgang Langeder a německý Fraunhoferův institut. Výsledkem jejich spolupráce je třeba cyklistická vesta se 64 zabudovanými pružnými LED displeji. Pohyby člověka jedoucího na kole měří gyroskop a senzory zaznamenávají zrychlení. Oblečení pak může třeba při brzdění zobrazovat červeně zářící body, při zabočení do strany vytvoří bílé záblesky na krajích vesty a podobně. Zvyšuje se tak cyklistova bezpečnost.

Společnost Google zase vyvíjí speciální brýle, využitelné pro tzv. rozšířenou realitu (augmented reality). Uživateli by promítaly informace z kyberprostoru vztahující se k objektům skutečného světa, na které se zrovna dívá – třeba při pohledu na vývěsní štít restaurace by mu ukázaly jídelní lístek nebo by zobrazily polohu několika nejbližších restaurací v okolí. Odpadlo by tak zdlouhavé vyhledávání v mobilním telefonu.