Anketa: Co říkáte nové podobě Událostí v České televizi?

DENISA KASL KOLLMANNOVÁ

vedoucí katedry marketingové komunikace a PR, FSV UK

Petr Dvořák nastoupil v České televizi tolik potřebné a očekávané změny a je dobře, že se nebál sáhnout do jejího srdce – zpravodajství. Veřejnoprávní televize by měla informovat o všem důležitém, srozumitelně a přitom důkladně. Jenže tato idea se poněkud bolestivě střetává s praxí. Zpravodajství připomíná spíše tělocvik, o faktickém prohloubení kontextu a souvislostí mluvit nelze a celkové omlazení designu studia a moderátorského týmu působí, jako když si vylijete do klína sklenici s vodou. Televize by se měla soustředit zejména na výběr a kvalitní zpracování témat – ne jen přečíst titulek a dát prostor pro vyjádření oběma stranám. Měla by využívat sílu obrazu, ale ne ji zneužívat či prznit.

KAREL HVÍŽĎALA

novinář

To, jak na ně lidé reagují, mě nepřekvapilo, protože ČT se soustředila více na formu než obsah, na výběr moderátorů než na výběr témat a způsob zpracování, i když délka 48 minut vyžaduje právě jiné zpracování příspěvků. Dlouhé zprávy má v Evropě jen Francie, a to na obou kanálech TF1 a A2, jenže tam na seriózní zpravodajství byli léta zvyklí, takže diváky neodrazuje. První dva čtyřminutové příspěvky má postavené jako příběhy, které jsou odvážné, přitažlivé, neočekávané, a končí rozhovory, které jsou opět delší. Neopakují to, co je v ostatních médiích. Ve Francii taky donedávna moderátor fungoval zároveň jako komentátor.

TOMÁŠ TRAMPOTA

ředitel Institutu komunikačních studií a žurnalistiky, FSV UK

V době zkratkovité komunikace, ve které žijeme, je odvážné už samotné prodloužení celkové stopáže. Grafika znělky je až příliš jednoduchá, esteticky neobjevná, opakující zažitá klišé televizně-zpravodajských znělek. Studio samo nabízí bohatší rejstřík pohledů kamery včetně dynamičtějšího pohybu a zajímavějších pozadí projektovaných za moderátory, celek studia s převládající bílou barvou ale působí až příliš studeně a „nemediálně“. První polovina relace využívá laciný dramatizující trik „čekáme na moderátora z terénu“ vedený snahou vyvolat očekávání a udržet pozornost diváků spojenou s takzvaným bridgingem – přemostěním kritického času 19.30, kdy začíná konkurence. To může fungovat jen při pečlivém výběru témat, která by měla být exkluzivní, investigativní a nabízet analytičtější pohled. To se zatím spíše nedaří.

MARTINA VOJTĚCHOVSKÁ

vedoucí editorka MediaGuru.cz

Domnívám se, že změna Událostí je víc deklarovaná než skutečná. Změnil se sice obal relace, ale její jádro v podobě reportážních příspěvků a předkládaných informací zůstává stejné. Ano, pořad je delší, moderátoři se pro diváka chovají méně předvídatelně, kamera nabízí více rozličných pohledů, využívá se plazmová obrazovka atd. Prodloužený čas relace ale zatím nevedl k analytičtějšímu zpracování příspěvků, ale spíše k nabalování dodatečných informací k tématu a tím k jeho „natahování“. To způsobuje, že pořad – i přes velkou snahu moderátorů – působí unaveně a je tak pro něj náročné udržet pozornost diváků. Teprve s proměnou jádra bude možné mluvit o skutečně nových Událostech.