„Lidsky i profesionálně sleduji vývoj hubou tolik proklamované – a činem opovrhované – demokracie. Ve státě s parlamentní demokracií není možná demokracie prezidentská, pokus o ni – a posléze i pokus o hybrid demokracie parlamentně prezidentské – selhal. Neschopností poslanců Federálního shromáždění došlo pak k pozvolnému předání moci staronovým strukturám, sdruženým kolem monetáře s totalitárními prvky charakteru.“ Psáno v poslední třetině roku 1992, autorem těchto řádek je písničkář Karel Kryl (1944–1994). Zůstaly by nejspíš v zapomnění, nebýt knihy Země Lhostejnost, kterou edičně připravili Vojtěch Klimt, Jan Šulc a Jaroslava Jiskrová. Sebrali do tohoto svazku Krylovy nerýmované politické komentáře z let 1990–1993.
Jde o pozoruhodné svědectví z oné doby, především z přelomového roku 1992, v němž se rozpadalo Československo a ve kterém Kryl napsal nejvíc takovýchto textů. Tehdy písničkář ustupoval z mediálního výsluní, v němž se potěšeně hřál zejména první popřevratový rok, tedy hned poté, co se vrátil z dvacetileté západoněmecké emigrace. Jenže velmi brzy, silně ovlivněn politickou kulturou SRN, začal pociťovat a nahlas říkat, že věci se tu ubírají směrem, který on považuje za nebezpečný. Kryl začal být názorovým mainstreamem, čímž je zde myšleno především gründerské období „léčby Klausem“, kdy se takzvaně zhaslo a žádné peníze nesmrděly, nahlížen coby podivín a kverulant, který si pro sebe nárokuje pravdu, pozornost a slávu, a když není po jeho, tak prská. Dnes se to možná nesnadno chápe, ale tehdejší český tah ke kapitalismu měl v mediálním prostoru vůči „Krylům“ značně vypuzovací tendence a manýry. I proto Karel Kryl nacházel publicistické uplatnění v tiskovinách regionálních a okrajových.
Nejen některé obraty, ale i celé partie se v Krylových příspěvcích opakují, lze v nich pozorovat rysy umanutosti, až obsese. Jenže i navzdory veškeré popuzenosti se jeví z nynějšího odstupu jádro Krylovy argumentace rozumné a poctivé. Kryl nekalkuloval a netaktizoval, nýbrž věci prožíval a reagoval na ně po svém. Nesnášel lhostejnost a stádnost. Na jednu stranu předpokládal, že to, co mu přijde jako evidentní a hodné občanského postoje, vyvolá obdobnou reakci i u druhých lidí; na stranu druhou si o nich nedělal iluze. Byl v tom rozpolcen, byl tím svírán a drcen.
Kniha Země Lhostejnost má nečekanou poznávací hodnotu: uvědomujeme si nad ní, že Karel Kryl uměl domyslet důsledky nedůsledností a že kořeny nejednoho našeho současného politického trápení tkví v tom, co jej tehdy tak rozčilovalo.
Autor je redaktorem MF DNES.
Karel Kryl: Země Lhostejnost
Torst, 176 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].