Pestří versus osamělí

Víc hlav víc ví a nejlépe se nám bude pracovat s někým, kdo je nám co nejvíc podobný. Anebo ne? Nejnovější výsledky pátrání po ideálních pracovních konstelacích stavějí na hlavu tradiční pracovní zvyklosti.

Test špagetou

Zajímá vás, jak funguje a jak efektivní je váš pracovní tým? A jak přistupuje k řešení problémů? Zapomeňte na složité testování, obecné poučky typu „základem je důvěra“ či výlety do lesů a šplhání po skalách.

Podle amerického softwarového designéra Toma Wujece stačí sednout si kolem stolu a splnit úkol jak z mateřské školky: z balíčku neuvařených špaget, kotouče lepicí pásky a pěnového cukrátka oblíbeného v anglosaských zemích a známého jako „marshmallow“ postavit co nevyšší a stabilní věž. V časovém limitu osmnácti minut.

Zdá se to jako hračka, ale není. Suché těstoviny jsou křehčí a cukrovinka těžší, než by se mohlo zdát, a tak mnoho pokusných skupin osazených absolventy obchodních škol či šéfy velkých firem zcela pohořelo, případně nepostavilo právě oslňující konstrukci.

Naopak skupiny předškoláků opakovaně v testech slavily úspěchy. Když pak Wujec studoval jejich přístupy, našel jednoduchou odpověď – děti nebyly zatížené teoriemi o plánování projektu či rozdělení týmových rolí, prostě zkoušely všechno možné a z chyb se poučily. „Z toho plyne, že nejlepší je někdy jen tak něco vyzkoušet,“ říká Tom Wujec.

Pokus se špagetami je jedním z dlouhé řady experimentů, které mají odhalit ingredience, z nichž se „vaří“ ideální tým schopný dosahovat nejlepších výsledků a přicházet s originálními nápady. Už dlouho víme, že k úspěchu nestačí dát dohromady vzdělané a chytré lidi, záleží na mnoha dalších faktorech, a to i tak základních, jako je pohlaví, rasa či národnost, věk, nebo dokonce sexuální orientace. Moderní výzkumy pak říkají, že čím pestřeji jsou tyto složky smíchány, tím lépe – právě z rozdílných pohledů daných už jen příslušností k odlišným skupinám se mohou rodit nejlepší nápady.

Společná práce mužů a žen se zkoumá nejdéle, prakticky od doby, kdy ženy ve větších počtech nastoupily do práce, a závěry nebyly vždy jednoznačné. Nicméně v posledních letech převažují analýzy, které říkají, že je to kombinace prospěšná. A to i v oborech, jež podle dřívějších předpokladů stály na vlastnostech typických (řečeno s jistou mírou nadsázky) spíše pro muže, kupříkladu investiční bankovnictví. Studie ovšem ukázaly, že investiční bankéřky dosahují lepších výsledků, protože v takové míře neriskují jako jejich mužští kolegové. Pečlivěji zvažují každé rozhodnutí či si k němu shánějí více informací a podkladů. To může sice znamenat, že méně jednorázově vydělají, ale zároveň se vystavují menšímu nebezpečí velkých ztrát, čili dlouhodobě se jim daří lépe a firma jako celek z toho profituje.