Temná hmota

Ekonomii bývá často vytýkáno, že není exaktní vědou jako fyzika. Jenže ani ve fyzice není vše jasné. Někdy je potřeba vypomoci si poněkud umělým ad hoc vysvětlením, například zavedením temné hmoty, která by měla tvořit 83 procent veškeré hmoty v kosmu. Lze tak objasnit, proč je vesmír stabilní, ačkoli k tomu gravitace známé hmoty nepostačuje.

Ekonomové R. Hausmann a F. Sturzeneggerz Harvardu se fyzikou inspirovali a princip „temné hmoty“ použili k vysvětlení nerovnováhy v platební bilanci USA. Podle jejich teorie existuje „temná hmota“, která americkou bilanci vylepšuje, není ale zachycena v oficiální statistice. Uvádějí tři příklady. Prvním je know-how. Americké firmy při svých investicích ve světě zároveň vyvážejí znalosti, tento export ale není nikde evidován. Druhým příkladem je ražebné, které je výnosem za to, že USA poskytují světu globálně přijímaný prostředek směny – dolar. Třetím příkladem je rozdíl mezi výnosy v USA a jinde ve světě. Americká ekonomika těží ze své stability a může si dovolit nabízet relativně nižší výnosy z investic, než nabízejí investice v jiných zemích, s nimiž je spojeno větší riziko. Tuto prémii lze chápat jako pojištěn rizik pro investory, které USA „vyvážejí“ jako službu do světa.  „Temnou hmotou“ americké ekonomiky jsou tedy znalosti, měna a pojištění, jež poskytuje světu.

Inspiraci v teorii temné…