Zemřel Kunderův vězeň

Ve švédském Göteborgu zemřel předminulý víkend Miroslav Dvořáček (84). Někdejší agent-chodec a pak dlouholetý politický vězeň se do povědomí veřejnosti dostal před čtyřmi lety, kdy Respekt popsal, že k jeho dopadení v padesátých letech přispělo udání mladého svazáka (a později slavného spisovatele) Milana Kundery. Dvořáček byl obviněn z velezrady, čtrnáct let prožil v komunistických věznicích a pracovních táborech.

Miroslav Dvořáček se narodil roku 1928 v Kostelci nad Orlicí. Na gymnáziu se seznámil se stejně starým Miroslavem Juppou. Oba se chtěli stát letci, v roce 1947 byli přijati na Leteckou vojenskou akademii v Hradci Králové. Po únorovém převratu došlo k čistkám v armádě, ročník, kam Dvořáček s Juppou chodili, byl rozpuštěn. Mladíci se rozhodli utéct na Západ a přihlásit se k letectvu tam. Setkali se tu s generálem Františkem Moravcem, válečným hrdinou a legendárním velitelem zvláštních služeb, který jim nabídl práci pro zpravodajskou službu. Měli dělat kurýry. Dvořáček dostal za úkol kontaktovat vysoce postaveného zaměstnance Chemapolu a zkusit ho získat pro poskytování informací z oboru chemického průmyslu. Na jaře roku 1950 se kvůli tomu vypravil do Prahy. Z tramvaje náhodou zahlédl dávnou kamarádku Ivu Militkou, nabídla mu nocleh na studentské koleji.

Co následovalo, umožnily po mnoha letech zrekonstruovat archivní dokumenty, které objevil badatel Adam Hradilek. Po setkání s Dvořáčkem šla Militká na oběd s přítelem Dlaskem a zmínila se mu o nečekané návštěvě. Dlask novinku o něco později sdělil svému příteli Milanu Kunderovi a ten ji – jak dokládá strohý policejní dokument s jednacím číslem 624/1950 – šel nahlásit na obvodní oddělení pražské policie. O pár hodin později byl Dvořáček zatčen.

V září 1950 byl Dvořáček odsouzen za zběhnutí, vyzvědačství a velezradu. Prokurátor navrhoval trest smrti. Nakonec byl odsouzen na 22 let a z tábora Vojna u Příbrami, jednoho z nejhorších míst komunistického koncentráčnického systému, vyšel na svobodu až na konci roku 1963. O pět let později, po příchodu sovětských okupačních vojsk, emigroval do Švédska.

Kundera navzdory dobovým dokumentům udání popírá a označuje je za lež. Miroslav Dvořáček a jeho žena Markéta o něm ale nepochybovali. „Viděli jsme přes šedesát dokumentů, které nám Adam Hradilek poslal – mezi nimi ten ‚Kunderův‘,“ řekla před třemi lety Dvořáčkova žena LN. „Nemáme důvod o autenticitě právě ‚Kunderova‘ dokumentu pochybovat. Všechny ostatní, například výslechy, byly autentické.“