Grušova hlídka na Rýnu

Rychlou reakcí na smrt Jiřího Gruši je paperback Grušova hlídka na Rýnu. Obsahuje rozhovory, které s ním při různých příležitostech v letech 1983 až 2011 vedl Karel Hvížďala. Tento časový záběr a forma knihy, tedy sebraná interview, jsou ve Hvížďalově bibliografii výjimkou, k níž ho přivedl nápad nakladatelství Mladá fronta. Výsledek má zásadní plus i minus takového postupu.

Rozmezí bezmála třiceti let, během nichž rozhovory vznikaly, a okolnosti, na něž reagovaly, umožňují udělat si docela dobrou představu o Grušově názorovém vývoji. V knize-interview rodící se na jeden zátah – a právě takové tituly u Hvížďaly převažují –, poznáváme osobnost pouze v jednom úseku jejího života. (Ostatně i taková publikace u Gruši existuje – v roce 2004 vyšla pod názvem Umění stárnout.)

V úvodních dvou rozhovorech Hlídky poznáváme Grušu ve stadiu německé emigrace, v dalších interview pak v různých fázích jeho polistopadového angažmá v diplomacii a v české politice. Pregnantní slovník a argumentační říznost jej neopouštějí po celou tu dobu, stejně tak polemičnost zacílená na české poměry, které i po roce 1989, a v posledních letech dokonce s novou intenzitou, považoval za zatuchlé, málo otevřené sousedům a evropskému prostoru jako takovému. Patří se zaznamenat, že některé Grušovy obavy, pocity a pozorování vyslovované po roce 2000 se zdají nyní naplňovat, zejména pokud jde o mezinárodní směřování republiky – duo Klaus a Nečas nevede Česko tím směrem, který Gruša považoval za správný a životně důležitý. Opomenuto by být nemělo, že kniha je pěkně graficky upravena (práce Clary Istlerové), vybavena kvalitními fotografiemi a redakčně doplněna množstvím faktografických informací.

Minusem Hlídky je, že někdy narážíme na tytéž argumentační figury, na tatáž přirovnání, jimiž si Gruša během let vypomáhal. A Hvížďala není tazatelem polemickým, nýbrž korektně zjišťujícím. Nadto byl Grušovým přítelem a scházel se s ním k interview vždy z důvodů nikoli aktuálně časových, ale proto, aby spisovatel a diplomat cosi podotkl k přítomné době, takže rozhovory se tematicky na řadě míst překrývají a s tím, jak knihou čtenář postupuje, je pro něho každé další interview o něco řidší, protože leccos z předešlých rozhovorů již zná.

Dodejme, že v tom, že zemřel 28. října (2011), by Jiří Gruša jistě spatřoval nemalou symboliku. Opakovaně se totiž v rozhovorech s Karlem Hvížďalou dotýkal toho, že se narodil v tragickém roce 1938 a tím se mu zdál být určen i jeho vlastní osud.

 Autor je redaktorem MF DNES.

Karel Hvížďala: Grušova hlídka na Rýnu
Mladá fronta, 224 stran