Nechte nás být

Indiáni etnické skupiny Mashco-Piro, žijící dosud v amazonském pralese mimo civilizaci, se podle nedávných zpráv v médiích dali do pohybu, opouštějí svá tradiční území a ohrožují jiná etnika i turisty. Příčin může být víc, zdá se ale, že problém je ve stoupajícím tlaku, který civilizace na indiány vyvíjí.

Amazonie, oblast velká téměř jako Evropa, je plná paradoxů již od svého objevení. Stále je to v mnoha ohledech území nikoho a zároveň si na „plíce světa“ všichni dělají nárok. V roce 1989 se Al Gore, tehdy americký senátor, nechal slyšet, že „Amazonie nepatří Brazilcům, jak se oni mylně domnívají, ale patří nám všem“. Na to jsou ovšem Brazilci, na jejichž území se rozkládá 60 procent amazonského pralesa, mimořádně citliví. Vláda bývalého brazilského prezidenta Luly da Silvy dokonce chtěla zavést speciální povolení pro vstup cizinců na amazonskou půdu – argumentovala tím, že jediným jejich cílem je biopirátství. Podobná obvinění vycházejí ze 136 let staré kauzy, kdy sir Henry Alexander Wickham vyvezl 70 tisíc semen kaučukovníku, z nichž se sice uchytily pouhé tři tisíce, přesto znamenaly začátek rozvoje asijských plantáží a konec amazonské kaučukové horečky.