Ruský špion mezi námi

V červnu 2009 nasedl Edward Lucas na vlak z estonského Tallinnu a vyrazil směrem na východ. Cílem jeho cesty byla supermoderní věznice v Tartu, druhém největším městě pobaltské republiky. „Na ničem není tolik vidět pokrok estonské společnosti (po odtržení od Sovětského svazu) jako na podobě tohoto vězení. Sovětské věznice byly ponuré, vlhké a páchnoucí. Vězení v Tartu může se svými čistými liniemi, zdmi z vyhlazeného betonu a žlutými vraty stát kdekoli ve Skandinávii,“ popisuje svůj zážitek editor britského týdeníku The Economist Edward Lucas. Veterán britské žurnalistiky samozřejmě nejel do estonské věznice vydat se do rukou tamních úřadů. Po dlouhém vyjednávání s ministerstvy a bezpečnostními složkami státu si vydobyl sérii rozhovorů s pravděpodobně nejnenáviděnějším zločincem malého pobaltského státu, který právě v jedné z místních cel tráví závěr svého života.

Když novinář prošel bezpečnostním systémem, uvědomil si, že sovětské časy do areálu přece jenom prosakují. Mužské osazenstvo supermoderní věznice sportovalo na vězeňském dvoře ve vytahaných teplákových soupravách jako vystřižených z výloh starých sovětských obchodů. „Před dvaceti lety by byly módním hitem,“ poznamenává ironicky Edward Lucas, „dnes ale měly za úkol zajistit, aby se v případě útěku trestanec na moderní estonské ulici obzvlášť dobře vyjímal.“ Stejně přioděn dorazil do…