Klany v české justici

Když předseda vlády Petr Nečas oznámil minulý týden, že v české justici podle jeho informací „nejde o boj dobra se zlem, nýbrž o mocenský souboj klanů, které se mydlí hlava nehlava“, nestalo se kromě několika titulků a krátkého komentářového pozdvižení vůbec nic. Věc dál nekomentoval žádný odpovědný úředník a ani z vlády nepřišel žádný slib nápravy. Petr Nečas se teď už ke svým slovům nechce vracet, představitelé politiky, bezpečnosti a justice hlásí naprostý klid. Takže prohlášení premiéra, že v zemi nefunguje spravedlnost, zůstalo viset ve vzduchu i s otázkou, kde ty klany jsou. A kdo je řídí a co chce – a proč to nikoho nezajímá.

Žádné hrátky

Mezi vysoce postavenými experty a úředníky způsobilo Nečasovo nedořečené odhalení „války klanů“ v české justici především zmatek. Ne že by nevěděli, že od začátku loňského roku, kdy Renatu Veseckou vystřídal ve funkci nejvyššího státního zástupce Pavel Zeman, si členové této instituce vyjasňují, zda má být justice průhlednější a nezávislejší, nebo zůstat pravou rukou některých politiků. Anebo že je součástí reformních snah i více než roční úsilí nového šéfa o odvolání pražského vrchního zástupce Vlastimila Rampuly, jemuž Zeman vyčítá průtahy ve vyšetřování privatizace Mostecké uhelné společnosti a tunelů v IPB či korupce kolem bývalého ministra životního prostředí Pavla Drobila. To však premiérova slova o klanech porcujících si státní zastupitelství v nelítostném boji o moc a vliv neobjasňuje.

Rozuzlení premiérových slov nepřichází ani od ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila: „Nechci veřejně komentovat slova svého premiéra. Co nejdřív ho ale požádám o vysvětlení,“ sděluje Pospíšil. Zmatek hlásí i Jan Kysela, docent Karlovy univerzity a člen pracovní komise Legislativní rady vlády pro správní právo, který platí za nezávislého pozorovatele zdejší justice. „Nevím si rady,“ říká. „Premiér v tom rozhovoru současně s řečmi o klanech vyslovuje plnou podporu panu Zemanovi. Pokud ale nejvyšší státní zástupce není součástí těch údajných klanů, tak kdo je tedy tvoří?“

Pakliže jsou na státním zastupitelství přítomny klany, měli by o nich z logiky věci vědět aspoň samotní státní zástupci. Ale v případě Nečasova poplachu to neplatí. „K žádnému klanu se neřadím, současné profesní spory mezi mnou a panem Rampulou jako souboj klanů interpretovat nelze – jde mi jen o to, aby státní zastupitelství řádně fungovalo,“ vysvětluje nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Zemanův náměstek Stanislav Mečl, který Rampulu ve funkci vrchního pražského zástupce donedávna vystřídal, odmítá situaci jakkoli komentovat. O něco konkrétněji hovoří Helena Markusová, mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství. Žádná válka klanů se prý v jejich úřadě nevede. „Nejvyšší státní zástupce podává návrh na odvolání svého podřízeného, který se brání, a soudní cestou se to podle zákona vyřeší. To je celé,“ říká Markusová.

Pražský vrchní zástupce Vlastimil Rampula – možná hlava druhého nečasovského klanu – dotazy novinářů ignoruje a po týdnu přes svoji mluvčí vzkazuje, že „se nepovažuje za člověka, který by byl oprávněn nebo povolán uvedené výroky komentovat“, a věc odmítá komentovat i Rampulova spřízněná státní zástupkyně Jana Hercegová.

Rampulův olomoucký protějšek, vrchní státní zástupce Ivo Ištvan působí v české justici už od dob Renaty Vesecké. Poté, co svoji šéfku v roce 2007 kritizoval za manipulaci práva podle diktátu politiků, byl z funkce odvolán, vloni se do ní ale na návrh Pavla Zemana vrátil. Fungují-li tedy na zastupitelství klany, měl by o nich za ta léta vědět. „Podívejte, já jsem slyšel, že jsou klany na Sicílii nebo třeba ve Skotsku,“ sděluje Ištvan, „v české justici ale žádné neznám. Takže ani nejsem žádného klanu či gangu členem. Pan premiér by měl veřejnosti takové nálepkování vysvětlit, může se jím pochopitelně cítit znepokojena.“ 

A nakonec – o válce údajných justičních klanů neví nic ani mluvčí Unie státních zástupců ČR Jan Lata. „O klany tu přece vůbec nejde,“ říká. „Spíš je to spor politicko-ekonomických struktur, které se obávají otevření velkých kauz, se skupinou reprezentovanou Pavlem Zemanem, která se je nyní snaží vyšetřit.“ Premiérův výklad situace považuje mluvčí za nebezpečný: „Slova Petra Nečase mohou vyvolat dojem, že obě skupiny jsou stejné a nestojí za nic a že nejde o zápas o reformu státního zastupitelství, nýbrž o mocenské hrátky – což není pravda.“ 

Toho se bojí i docent Kysela: „Nemyslím si, že by na straně nejvyššího státního zástupce a jeho spolupracovníků bylo nějaké pochybení, které by umožňovalo říct, že to je ,prašť jako uhoďĘ»‘. Naopak doktora Rampulu zřejmě chrání ti, kdo mají pocit, že dokud je ve funkci, nehrozí jim žádné nebezpečí.“

Podezřelé ticho

O klanech nejvýše postavení státní zástupci nic nevědí. Proč tedy svou instituci nehájili, když ji premiér takto ostře napadl? „Premiér současně s výrokem o klanech prohlásil, že mám jeho důvěru, proto jsem se tím dál nezabýval,“ říká nejvyšší šéf Pavel Zeman. „Ten výrok byl velmi obecný, premiér v něm ani později nijak neupřesnil, o jaké klany má jít, neuvedl žádná jména. Proto jsem necítil potřebu na to nijak reagovat,“ tvrdí olomoucký Ivo Ištvan. „Není běžné, aby státní zástupci volali premiérovi,“ vysvětluje Jan Lata, proč se nezajímal o původ a hodnověrnost premiérových slov. „Silných výroků bylo na adresu justice v poslední době hodně, státní zástupci jsou nejspíš reakcemi na ně už unaveni,“ dodává. Snad proto na výrok premiéra – jak prozrazuje mediální archiv – kromě Hospodářských novin a webu televize Nova nereagovala žádná hlavní česká média.

Na celé věci je nejzajímavější hledat důvody, které premiéra vedou k tomu, že o klanech na zastupitelství hovoří. Nečas je odmítá sdělit, komentovat je nechtějí ani hlavní státní zástupci. „Premiér takto může hovořit pouze na základě naprosté neinformovanosti,“ nabízí jedno vysvětlení Ivo Ištvan s tím, že podle něj jde jen o „takové nepromyšlené plácnutí“. Druhou variantou je, že jde naopak o promyšlený výrok s velmi přesným cílem. K tomu se přiklání tiskový mluvčí Unie státních zástupců ČR Jan Lata. Premiér podle něj může mezi řádky naznačovat, že je zapotřebí, aby do těch údajných klanových šarvátek vkročil někdo třetí, kdo od sebe obě party odtrhne a „uklidní“ je. „Může to být předehra k personální výměně na postu nejvyššího státního zástupce nebo ministra spravedlnosti,“ říká Lata.