Dobré zprávy ze slumů

Zapomeňte na krizi, zažíváme dobré časy. Takový závěr vyplývá z nové studie Světové banky, podle které globální chudoba ve srovnání s rokem 1990 klesla na polovinu. Konkrétně to znamená, že na polovinu klesl podíl lidí živořících s méně než 1,25 dolaru denně na celkovém počtu obyvatel Země. Nejdůležitějším závěrem studie je, že tato takzvaná absolutní chudoba v minulých pěti letech poprvé klesala všude na světě.

„Jsou to dobré zprávy,“ komentoval nová data Jeffrey Sachs, možná nejznámější bojovník proti chudobě z řad ekonomů, a dodal, že „je hodně důvodů k tomu být šťastný“. V uplynulých dvaceti letech například dvě miliardy lidí získaly přístup k pitné vodě, dnes k ní má přístup už 89 procent světové populace. Nejvíce se změnil život v Číně, kde nyní žije o 660 milionů méně chudých lidí než před třiceti lety – za to si autoritářská vláda komunistické strany zaslouží uznání. Obyvatelům Latinské Ameriky prospěl nejen hospodářský růst (především v Brazílii), ale také lepší přerozdělování jeho plodů. Své nejlepší období zažívá Afrika, je to výsledek kvalitnější státní správy, ukončení většiny občanských válek 90. let, příchodu čínských investorů a vysokých globálních cen surovin. Podíl chudých na obyvatelstvu Afriky tak poprvé klesl pod 50 procent.

Tento vývoj nabízí jiný pohled i na naši ekonomickou krizi. Evropané a Američané o ní pořád uvažují jako o globální krizi, jenže při pohledu ze Šanghaje, z Istanbulu či z Johannesburgu působí mnohem spíše jen jako regionální problém Západu. Celá komplexní krize může z této perspektivy vypadat dětsky srozumitelně: život v chudých zemích se zlepšuje, v bohatých státech se naopak komplikuje. Svět se tak vlastně stává normálnějším. Rozdíly mezi blahobytem jednotlivých kontinentů, které do obrovských rozměrů narostly v minulých dvou stech letech, koneckonců nebyly normálním ani žádoucím stavem.

Taková optika, když chvilku nebudeme myslet jen na sebe, může rozjařit i chmurnou náladu nás Evropanů. Jenže možná se jí ani zbavit nechceme. Ostatně pozitivní zpráva o studii Světové banky se objevila jen na zadních stránkách několika novin a ani jejich čtenáři se z ní neumějí radovat. Při pohledu na diskusní fórum pod příslušným článkem na serveru deníku The New York Times zaráží naprostá neschopnost diskutujících dobrou zprávu vůbec přijmout. Jeden diskutující tvrdí, že chudoba jistě klesla proto, že ti nejchudší umřeli hladem. Jiní hned hledají nové problémy, třeba ekologické škody související s bohatnutím lidstva. Další oznamuje, že ho toto zlepšení vlastně nezajímá, dokud svět nebude úplně spravedlivý. No a někteří odmítají uznat jakoukoli zprávu od Světové banky – prostě s odkazem na její chyby z 80. a 90. let, které tehdy chudobu v rozvojových zemích nepochybně zvýšily. Tento způsob diskuse přitom dnes není v debatách o ekonomice a politice neobvyklý ani u nás. To svědčí o tom, že možná vedle ekonomické zažíváme i jakousi psychickou krizi. Zkusme si to říct ale ještě jednou: Ve světě klesá chudoba!