Bývalý šéf špionů Karel Randák se mnoho let snažil pečlivě ukrývat svou tvář. Nechtěl, aby ho lidé poznávali na ulici ani aby „ti zlí“ věděli, komu mají jít po krku. Léta tak stál mimo veřejnou pozornost a jen málokdo by byl schopen říct, jestli je společnosti nějak prospěšný. Ostatně jeho minulost obsahuje i několik nejednoznačných momentů.
Dnes ale Randák zažívá pravý opak. Jeden časopis jej fotí jako agenta 007 v dramatických pozicích s pistolí v ruce, televize mu věnují hlavní vysílací čas, neznámí lidé ho zastavují na ulici a vyprávějí své špatné zkušenosti s padouchy všeho druhu.
Dramatická změna nastala poté, co se rozhodl, že i v civilu půjde po těch, které považuje za neřády. Tak díky němu spatřila světlo světa aféra Toskánsko (letní dovolené politiků v italských vilách a jachtách s představiteli společnosti ČEZ) či úniky peněz z pražského dopravního podniku. Mluví se o tom, že když se před řadou zdejších politiků vysloví Randákovo jméno, přeběhne jim mráz po zádech.
Je to hrdina, který odhaluje věci, na něž policie nemá odvahu? Nebo je to člověk, jehož vede osobní msta a který využívá svých známostí a zkušeností? Názory se jistě budou lišit, ale nepochybně je to mimořádně zajímavá postava politického světa v Česku. Více o něm si přečtete na str. 32–35 v článku Jaroslava Spurného.
V tomto čísle také najdete hned tři texty (komentář, reportáž a rozhovor), které se vztahují ke studentskému jaru na tuzemských univerzitách. Mladí lidé se bouří proti zavedeným pořádkům a jejich hlas rozhodně stojí za to slyšet.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
