Číst druhý díl nezřídka bývá jako ochutnávat dvakrát po sobě téže víno, mnohdy navíc s pocitem, že tentokrát do něj bylo přilito vody. Pokračování Příběhů písní publicisty, textaře a muzikanta Michala Bystrova však ve svém záběru lze označit za bohatší a snad i podstatnější nežli díl úvodní, jenž vyšel před třemi lety.
Základní struktura obou knih zůstává totožná – každá z devatenácti kapitol je věnována jedné obecně známé písni většinou anglofonní produkce (byť její kořeny mohou ležet jinde) a závěrečná dvacátá se věnuje jedné písni české. Za textem v originále a jeho autorovým překladem následuje takřka detektivní pátrání po jejím původu, tvůrci, okolnostech vzniku a dalším životě. Zatímco v prvním díle však převažoval důraz na vznik a vývoj daného díla, repertoár druhého pokračování byl vybírán ve větší závislosti na tématu, k němuž jednotlivé písně odkazují. Jde často opět o malou historii na pozadí té velké – u nás počeštěná Klementajn nás zavede do Kalifornie za časů zlaté horečky, Red River Valley zase k povstání Métisů v Manitobě nebo tuzemská Na kopečku v Africe až ke „králi Madagaskaru“ Mořici Beňovskému.
Přestože zvolené písně mají za sebou mnoho dekád čilého života, někdy bývá smysl jejich textu či dobový význam zapomenut nebo přikryt záhadou. Takto autor například uvádí u spirituálu Go Down Moses (Jdi, Mojžíši) příběh nebojácné Harriet Tubmanové, která pomocí „podzemní železnice“ pomáhala uprchnout stovkám otroků z Jihu na Sever. Označení jménem biblického proroka, jenž vyvedl dítka izraelská z otroctví egyptského, patřilo přeneseně právě jí a dalším převaděčům. A podle jedné teorie měly podobné spirituály dokonce u otroků, kteří měli zakázáno se mezi sebou na plantážích bavit a byli udržováni v negramotnosti, sloužit jako signál, že se blíží organizovaný útěk.
Sám příběh Příběhů písní otevírá i jiné obecné téma – mohlo by se zdát, že stát se „badatelem od stolu“ je v éře Googlu schopen kdokoli. Ačkoli internet s každou okopírovanou knihou propast mezi sebou a tištěnými zdroji alespoň částečně zasypává, oba díly Příběhů písní ukazují na rozdíl mezi plošným surfováním a prací člověka, který se danému tématu již léta profesně věnuje a má pro věc cit a kromě bohaté knihovny i široké vědomosti. Autor nás provádí kolem slepých uliček v pátrání se znalostí terénu a jistotou, přestože v některých případech poukazuje na neprokazatelnost určitých závěrů.
Autor je publicista a tísňový textař.
Michal Bystrov: Příběhy písní, díl druhý
Galén, 414 stran
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].