Bossův džob

Rock’n’rollu svědčí, když je člověk pořádně naštvanej,“ prohlásil Bruce Springsteen na tiskové konferenci v Paříži, kde v půli února propagoval vydání svého sedmnáctého alba Wrecking Ball (Demoliční koule). V originále použil ostřejší výraz, který v jeho případě svědčí o tom, že nesledujeme marketingovou hru: dvaašedesátiletým hudebníkem skutečně občas cloumá vztek.

A jeho důvody nejlépe shrnuje verš jedné z písní na zmíněné desce: „Nepadl jediný výstřel, nespadla jediná bomba, neukápla jediná kapka krve, přesto přinesli zkázu mému městu.“ Aktivní sympatizant hnutí Occupy Wall Street zpívá o následcích finanční krize. O lidech, kteří přišli o práci, byli vystěhováni ze svých domů, i o vrcholných bankéřích, kteří nikdy nebyli hnáni k zodpovědnosti. Nečiní tak ale militantním tónem jako mnoho jiných angažovaných hudebníků. Springsteen se stal nejúspěšnějším autorem své generace proto, že za popisem americké mizerie vždy dokázal vidět světlejší budoucnost, jíž odzbrojoval i zaryté cyniky.

Tíha odpovědnosti

„Ve své hudbě jsem se vždy snažil popsat, jaká propast zeje mezi americkou realitou a americkým snem,“ dodává Springsteen – přezdívaný Boss –, jemuž události posledních let přinesly výživnou inspiraci. Typičtí hrdinové jeho písní byli vždyckylidé, které politicko-ekonomická…