Anketa: Studentské protesty

Co si myslíte o protestech dnešních studentů? Vidíte souvislost s protesty v roce 1989?

Václav Bartuška

vládní zmocněnec pro dostavbu Temelína

Studenti obvykle patří k nejaktivnějším vrstvám společnosti, s tím se musí smířit každá vláda. Na současných studentských protestech v ČR proto nevidím nic mimořádného ani překvapivého. Spojitost s rokem 1989? Nemyslím, že dnešní studenti chtějí změnu režimu, tak jako jsme ji chtěli my.

Monika MacDonagh- -Pajerová

pedagožka New York University in Prague

Školství je u nás posledních dvacet let podceňované. Všichni se shodneme na tom, jak důležité je vzdělání pro naši společnost, nikdo však nepodpoří slova opravdovou akcí. Všichni víme, že klíčem k naší konkurenceschopnosti je kvalita vzdělávání, ale nikomu se nechce dlouhodobě investovat. Politika dua Klaus-Dobeš je nebezpečná, protože prosazuje osekávání státní podpory a zvyšování plateb studentů. Zvyšuje tak elitářství a zesiluje nespravedlnost celého systému. Naše univerzity potřebují větší svobodu rozhodování a tu jim nepřinesou tzv. rady vysokých škol, které by chtěly nominovat rektory, rozhodovat o rozpočtu či nakládání s majetkem škol. Studenti a učitelé mají pravdu, že školství není byznys. Zaslouží si naši plnou podporu a respekt za to, že se rozhodli nesmyslným nápadům postavit.

Jan Bubeník

šéf personální agentury Bubenik Partners

Ne, žádnou souvislost s rokem 1989 nevidím. V listopadu 1989 šlo o zásadní celospolečenskou změnu. O přechod z diktatury k demokracii a svobodě. Přiznávám, že detaily současného sporu akademické obce a ministerstva neznám, a proto se vyjádřím obecněji. Především mám radost, že svobodu, kterou jsme nabyli v roce 1989, je současná studentská generace schopna úplně přirozeně využívat a že je aktivní. Je mi sympatické, že se i díky protestům o systému vzdělávání více veřejně diskutuje a ti, jichž se to opravdu týká, se umějí do debaty nejen zapojit, ale říci si také o místo u jednacího stolu. Nic na tom nemění ani to, že například v otázce školného stojím na straně těch, kdo ho chtějí zavést (s nutným zajištěním systému financování). Vždycky jsem pohlížel na investici do vzdělání jako na osobní zodpovědnost, která se mi mnohonásobně vyplatila! Toho, co „nic“ nestojí, si lidé většinou neváží a plýtvají tím.

Rebeka Bartůňková (roz. Křižanová)

reportérka pořadu Reportéři ČT

Protestům tak, jak probíhají, nelze nic vytknout. Reforma obsahuje změny, s nimiž nelze souhlasit. Není pochyb, že reforma vysokého školství je nezbytná. To, že se ta Dobešova nepovedla, je celkem jasné. Ministr Dobeš nemá důvěru akademické obce a nebral v potaz její připomínky a návrhy. Posilovat vliv státu na akademické půdě v té podobě, v jaké ji ministerstvo navrhuje, budí oprávněné obavy. Na druhou stranu bych byla nerada, kdyby se protesty časem zúžily jen na zavedení školného, s nímž je podle mého názoru zapotřebí počítat, protože je jednou z cest ke zkvalitnění vysokých škol. Zůstane-li ovšem školám, které s prostředky budou moci hospodařit. Paralelu s protesty studentů v roce 1989 nevidím. Odhlédnu-li od toho, že se na noc vrátily na univerzity spacáky, tehdy se jednalo o protesty proti politickému systému. V tomto smyslu šlo tedy o něco zcela jiného.